Mezi parametry, které nafta musí splňovat, patří mimo jiné i takzvaná filtrovatelnost, jež udává teplotu, při níž dojde k ucpání studeného naftového filtru. To je zapříčiněno obsahem parafínů v naftě, které při nízkých teplotách vytvářejí krystalky. Z tohoto důvodu se v průběhu roku prodává na čerpacích stanicích nafta s různou filtrovatelností.
V období od 16. 4. do 30. 9. je na trh dodávána letní motorová nafta třídy B s filtrovatelností 0 °C. Zimní nafta pro mírné klima třídy F s filtrovatelností −20 °C se v ČR povinně prodává od 1. prosince do 28. února. Ve zbývajících obdobích na jaře a na podzim se pak můžeme setkat s přechodovou motorovou naftou třídy D s filtrovatelností −10 °C.
Čerpací stanice Shell | foto: wikimedia.org
Aktuálně je tedy bez ohledu na teploty již v prodeji nafta zimní. Aby se zajistilo, že 1. prosince bude nafta na čerpacích stanicích skutečně splňovat potřebný parametr filtrovatelnosti, bývá k dostání už v druhé půli listopadu. „Zimní nafta se začíná vyrábět a dodávat do distribučního systému v dostatečném předstihu, aby mohlo dojít k propláchnutí skladovacích nádrží či produktovodů. Tím se zajistí, že 1. 12. již na čerpacích stanicích řidiči natankují naftu s potřebnou filtrovatelností −20 °C,“ objasňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací karty euroShell a EuroOil.
V období od 16. 11. do 30. 11. tak řidiči na pumpách často tankují směs přechodové a zimní nafty. Pokud jste však déle netankovali, v nádrži svého vozu možná máte jen přechodovou naftu do −10 °C, popřípadě její směs s naftou letní, kterou jste natankovali ke konci září. „Pokud je v nádrži zásoba přechodové nafty třídy D smíchané s letní naftou třídy B, bude mít palivo výslednou filtrovatelnost závislou na poměru směsi obou tříd,“ upozorňuje Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). „Je tedy zřejmé, že pokud teploty klesnou již na −7 °C, může nafta zamrznout a vypadlé parafíny ucpou naftový filtr,“ dodává Václav Loula. V prosinci proto doporučuje natankovat maximální objem zimní nafty do minimální zásoby směsi v nádrži vozidla. V případě pochybností je dobré použít aditiva, která se aplikují do nádrže před tankováním.
Přidáním speciálních aditiv je přitom možné zlepšit filtrovatelnost o 5 °C. To má význam rovněž i tehdy, nastane-li tuhá zima a teploty klesají i pod −20 °C, takže dokonce i zimní nafta pro mírné klima ztrácí svoji provozní spolehlivost. V některých zemích – zejména skandinávských – se proto v dlouhém období mrazivých teplot používá nafta arktická. „Při poklesu venkovních teplot pod −20 °C se používá arktická nafta třídy 2 s filtrovatelností −32 °C i po celé zimní období. V ČR arktickou naftu využíváme krátkodobě jen v době extrémních mrazů,“ uvádí Václav Loula.
Arktická nafta bývá dostupná v horských oblastech a je určena také pro vozidla záchranné služby, hasičů, armády i pro nemocnice, jež musejí mít vhodné palivo pro své dieselové agregáty. Arktickou naftu mohou mít nasmlouvánu i dopravní podniky pro zajištění provozu při extrémních mrazech.
Ilustrační foto | foto: pixabay.com
V případě mimořádných mrazů s teplotami výrazně pod −20 °C mohou být řešením též prémiové nafty, se kterými se setkáte v nabídce mnohých sítí čerpacích stanic. „Prémiové nafty často disponují parametrem filtrovatelnosti od −26 °C do −35 °C. Není to však jejich hlavní a jediná přednost, protože díky nadstandardní aditivaci mají i další zlepšené provozní parametry a v neposlední řadě vyšší cetanové číslo,“ uzavírá Damir Duraković s tím, že žádný standard pro prémiové palivo neexistuje, takže konkrétní informaci týkající se nízkoteplotních vlastností i dalších parametrů nafty si je dobré ověřit na stojanu nebo u obsluhy čerpací stanice.
