Celý svět v posledních dnech řeší možný jaderný konflikt mezi USA a KLDR. Komu by ale jaderná válka prospěla? Pokud si myslíte že nikomu, tak se údajně pletete. Podle webu Jalopnik by na ní totiž mohla vydělat automobilka BMW
Je to samozřejmě naprostý nesmysl a pravděpodobně ta nejšílenější konspirační teorie, jaká kdy na světě vznikla. Ovšem jak se říká - na každém šprochu, pravdy trochu.
Proč si tedy kolegové z webu Jalopnik myslí, by BMW mělo toužit po anihilaci všeho na severní polovině Korejského poloostrova? Kvůli malým a zřejmě nepříliš kvalitním dodávkám Pyeonghwa Paso 990, které bez rozpaků okopírovaly vzhled předních ledvinek, částečně světlometů a umístění loga od starších mnichovských modelů.
Pyeonghwa je přitom jeden z pouhých dvou výrobců a prodejců automobilů na území KLDR, kde je většina lidí ráda i za obyčejné kolo. Společnost vznikla v roce 1999 díky spojení Pyonghwa Motors z Jižní Korei a Ryonbong General Corp z KLDR. Produkce se zaměřuje zejména na licenční automobily značek Fiat, SsangYong nebo čínské Brilliance Auto. Kvůli ekonomické situaci v Korei se však odhaduje, že automobilka v roce 2005 nevyrobila ani 400 vozidel, ačkoliv její kapacita by mohla být až 10 000 ročně.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?