Testování je známo pod označením INKA (Ingolstadt Korrosion und Altern) a Audi za celou historii testu prověřilo okolo stovky vozů. Hlavním cílem testu je zkouška odolnosti proti korozi, stárnutí karoserie a celkově se pak vůz během chvíle ocitne v prostředí, které simuluje dvanáct let používání.
Zkouška přitom obnáší pět částí. První fází je postříkání karoserie vozu slaným roztokem a umístění do klimatické komory se stálou teplotou 35 stupňů Celsia. Druhý krok spočívá supluje tropické teploty a počasí s teplotou okolo 50 stupňů Celsia a vlhkostí až 100 procent. Třetí krok je slunečné záření, umělě vyvolané za pomoci 80 lamp s jednotlivým výkonem 1 200 wattů.
Naopak čtvrtým krokem je polární test, kdy se vůz zmrazí na teplotu -35 stupňů Celsia a čtyři hydropulzní stroje třestou s vozem tak, aby se co nejvíce napínala karoserie. Pokud se ani v této fázi Audi nerozpadne, čeká jí poslední test, kterým je jízda po zkušebním areálu s různým typem povrchu.
Vše probíhá vkuse 19 týdnů a během zkoušek je najeto 12 tisíc kilometrů. Finální fáze obnáší celé rozebrání auta na 600 částí a na nich se zkoumají následné slabiny a nedostatky. Z těch pak Audi čerpá při vývoji dalších modelů nebo při vylepšování modelové řady - faceliftů.
