Jakeš a Machů i na Šumavě třináctí

Ač je slušovický rallysprint domácí soutěží pro Mirka i Petra, paradoxně se na něm již dlouho neobjevili v roli přímých účastníků. Poslední start Mirka Jakeše na Kopné se váže k sezoně 2013, v níž pak získal titul vicemistra ve sprintech. Vzpomínky Petra Machů z Kopné byly ještě o rok starší, tehdy se jednalo o jeden z jeho prvních startů s vozem Fabia S2000. „Tratě ale částečně známe z Barum rally, navíc náš hlavní úkol nebyl bojovat o co nejlepší umístění, ale zvyknout si na nové pneumatiky Hankook a odzkoušet rozdíly v chování oproti dosud používaným pirellkám,“ vysvětlil Mirek hlavní důvod startu ve Slušovicích. „Hned v úvodu jsme ale nevybrali tu správnou tvrdost směsi, zvolili jsme evropskou gumu s označením T72, tedy nejměkčí směs, na níž se auto hodně vozilo. Po prvním servisu jsme proto přešli na střední směs a pak už vše fungovalo tak, jak mělo,“ pochvaloval si Mirek. Výsledná desátá příčka za dvěma speciály WRC a sedmičkou vozů kategorie R5 posádku až tak nezajímala, důležitější byla zjištění ohledně chování Fabie S2000 na jiném typu pneumatik.

Na druhém podniku letošního domácího mistrovství se sešla špičková konkurence. Startovní listina šumavské rally s rovnou dvacítkou přímých konkurentů s vozy WRC či R5 dávala tušit, že byť jen nakouknutí do první desítky absolutního pořadí bude pro dvojici s vozem Fabia S2000 možné jen v případě většího počtu výpadků silnějších vozů. Přestože se tak nakonec nestalo a posádka si dala výsledkové repete z Valašky (13. absolutně, 12. místo v rámci mistrovství MČR), oba si závod opět užili a rychlou jízdou bavili početné davy fanoušků. Až na jednu drobnou chybu na úvodním čínovském okruhu proběhla celá soutěž bez problémů, technika fungovala znovu na jedničku (desátá dokončená soutěž v řadě tohoto vozu!) a souhra posádky se posouvala k dokonalosti.

„Šumava byla po pořadatelské stránce výborně zvládnutá, navíc tak špičková konkurence, nepočítáme-li Barum rally, se u nás snad ještě nesešla. Pro nás platila stejná taktika jako v minulých závodech, tedy v rámci možnosti auta se dostat co nejvýše v pořadí, společně se sehrávat a pracovat na drobných vylepšeních rozpisu. Musím uznat, že občas jsme se dostávali na limit vozu a už zde nebyl žádný prostor pro zrychlování,“ přidává své hodnocení spolujezdec Petr Machů.

Po první sekci tří rychlostních zkoušek patřilo dvojici Jakeš – Machů průběžné 18. místo, s přicházející tmou se však dařilo posouvat pořadím až na čtrnáctou příčku po úvodní etapě. Vůbec nejlepší dílčí výkon se zadařil hned na prvním ranním sobotním testu (11. místo), kde se ukázala kvalita rozpisu a souhra posádky, neboť daná RZ se v dřívějších letech nejela a pro všechny tak byla nová. Jet se tak celá soutěž za tmy či na nových zkouškách, možná by nakonec i ta první desítka klapla ….

„Já se ale pořadím nijak nezaobírám, snažím se soustředit na vlastní jízdu a na Petrův diktát. Že jsme nakonec přišli v závěru o jednu příčku, to nijak neřeším. Momentálně máme za tři soutěže najeto už cca 400 kilometrů v ostrém závodním tempu, což jsou dvě třetiny toho, co jsem odjel v celé loňské sezoně,“ pochvaluje si Mirek a vzpomíná na jeden (teď už úsměvný) krizový moment: „Celá soutěž probíhala bez nejmenšího problému až na úvodní Čínov, kde jsme u známé kapličky najeli pravým kolem na kámen. Šli jsme na dvě kola, naštěstí ale auto dopadlo zpátky na všechny čtyři. Fotografům a kameramanům jsme tak aspoň zajistili docela akční záběry.“

A nakonec závěrečné hodnocení z úst spolujezdce: „Nechci to zakřiknout, ale po třech soutěžích už si snad troufnu tvrdit, že jako posádka jsme si sedli. Je sice mezi námi generační rozdíl, vždyť moje dcera je v Mirkově věku, každopádně mne to snad baví ještě víc pracovat s mladými jezdci. Když tomu navíc přidám obrovské zapálení celého týmu v čele s Jarkem Vančíkem, tak si dávám sám pro sebe jasný cíl, na kterém teď všichni pracujeme. A to vrátit Mirka na ty příčky, kde se pohyboval ještě před nedávnem.“

Zdroj: TZ Mirka Jakeše