S respektem, vyvolaným vzpomínkami na loňský ročník, vyrážel vstříc Rally Šumava Martin Vlček. Nejen, že mu před rokem doslova uplavala první desítka, ale spolu s tehdejším parťákem Richardem Lasevičem si vyzkoušel i několikanásobnou jízdu po defektu a vlastnoruční převracení závodního vozu zpět na kola.
Opakování tohoto scénáře si nepřál nikdo, a tak týmová taktika zněla jasně: „Kola dolů a stále vpřed, rozhodně si s Jindřiškou nemůžeme dovolit jakýkoliv výpadek a musíme za každou cenu dostat auto do cíle,“ zdůraznil před startem „Vlčák“.
Letošní Rally Šumava byla v řadě ohledů specifická. Návrat do dubnového termínu přinesl zcela opačný efekt než by se dalo předpokládat a z typicky pošmourné, skoro až aprílové rally, byl rázem krásný jarní závod, umocněný pěknými tratěmi i půvabným prostředím. Na poznávání šumavské přírody však Martin Vlček se svou novou spolujezdkyní Jindřiškou Žákovou neměli mnoho času. Poučeni o nevyzpytatelnosti zdejších asfaltů se snažili s maximální pečlivostí přistoupit už k seznamovacím jízdám. „Kdyby mi někdo před závodem řekl, že na letošním ročníku Rally Šumava Klatovy nebude pršet, tak na něho koukám jako na blázna. Šumava a déšť k sobě zkrátka patří. Tentokrát to však bylo jinak a my si užívali vysoké teploty za doprovodu někdy až příliš ostrého sluníčka. Musím říct, že závod jsem si od začátku až do konce užívala. V autě panovala pohoda, organizace závodu byla skvělá, technika také poslouchala a s dosaženými časy jsme oba spokojení,“ usmívala se stále ještě čerstvá posila týmu Jindřiška Žáková. Její slova předesílají, že průběh letošního ročníku byl oproti tomu loňskému pro posádku Svarmetal Motorsportu jako noc a den. Martin s Jindřiškou začali rozvážným dvanáctým časem na Čínovském okruhu, aby se na první klasické „erzetě“ posunuli do první desítky a už ji neopustili.
Jejich účinkování by si zasloužilo speciální ocenění za stálost výkonů. Z dvanácti odjetých rychlostních testů totiž jen jedenkrát (na už zmíněném Čínově) chyběli mezi desítkou nejrychlejších. Když se sečetly tři sedmé, pět osmých a tři deváté časy na rychlostních zkouškách, vzešlo z toho výborné sedmé místo absolutně na cílové rampě v Klatovech. Bodů do „velkého“ šampionátu bylo ještě víc – absolutně druhý Bryan Bouffier totiž jako držitel zahraniční licence do českého mistrovství neboduje. „Nutno říct, že konkurence byla letos opravdu výživná a dokončit soutěž v desítce absolutního pořadí byl nelehký úkol. Ovšem o rally je dobře známo, že se při ní používá hlava a jeden z rozhodujících faktorů po boku rychlosti je taky spolehlivost. Přemíra rizika a bezohlednost k technice, to zkrátka není náš styl a proto jsme si jeli své a dostavily se tak za odměnu první bodíky v šampionátu. Kluci před námi jeli opravdu rychle, vlastně jsme se ani nesnažili je dohánět, protože by to byla přemíra rizika a stále si musíme uvědomovat, že šancí na chyby v takové soutěži je mnoho, ale stačí jedna využitá a je po všem. Velké díky Jindřišce a celému týmu, protože k jejich fungování nemám absolutně žádné výtky,“ zhodnotil soutěž „Vlčák“. Jindřiška jeho slova za cílovou rampou doplnila: „Krůček po krůčku se sžívám s rychlostí, se kterou Martin vodí „Fábku“ po tratích, ale stále je někdy těžké odhadnout správnou chvíli pro „diktát“. Martin je skvělý řidič a spolupráce s ním je naprosto perfektní. Je neuvěřitelné, co vše s autem dokáže. Z celkového výsledku mám obrovskou radost, jelikož úkol dostat se v tak velké konkurenci do Top 10 byl splněn. Svou zásluhu na tom samozřejmě mají i naši skvělí mechanici, bez kterých by to nešlo.“
Martina Vlčka, Jindřišku Žákovou i jejich Škodu Fabia S2000 nyní čeká třítýdenní pauza, po které bude následovat druhý díl Mistrovství ČR v rally - Rallye České Krumlov. Bližší informace ze zákulisí stáje Svarmetal Motorsport je možné získat na oficiální stránce týmu na facebooku.
Text: Jiří Dokulil
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.