ONBOARD A FOTO EXKLUSIV: Další díl naší letošní amatérskou soutěží Ve stopě Valašské zimy.
Startujeme, pro jistotu se zapnutým přídavným ventilátorem, při každém popojetí vypínám motor, aby si auto nemyslelo, že se bude chvat jako kropička z topení. Po cestě v polovině přejezdu k RZ 1 pouštím z motorového prostoru ovládané topení naplno, jelikož už nevidíme na cestu.
Na startu RZ 1 jedem na svůj čas, ale pak asi ještě 5 minut stojíme před startem. Auto mimo trať. Slečna časoměřička vyměňuje obuv. Prší a je těžce pod mrakem. Už jen koleje vyjeté na asfalt. Pouštím kameru. Startujeme. Mám od Huga zákaz protáčet kola na startu tak na to musím myslet. Pneumatiky jsou totiž jeho. Po asi 100 metrech jedno auto v příkopě, tak v tom místě jen lehce vyrovnávám lehký drift, letíme nemilosrdně k viaduktu, před ním pozdě řadím, ale výjezd zas tak pomalý není. Letíme k retardéru, brzdím možná brzo a opatrně, auto jede pořád rovně, nezatáčí vpravo, ale najednou pneu zaberou a retardér zvládneme. Pravděpodobně opatrný nájezd byl způsoben tím, že loni jsem tento retardér totálně zboural. Další retardér rovněž opatrně. Letíme k cíli, následuje rychlá levá zatáčka a prudká pravá do cíle, tu dlouhou levou jen odvrkávám, sníh krytý posypem, a auto mám naráz mimo stopu vlevo, asi jsme trochu dlouzí, už čekám náraz do bariéry, ale po zatažení ručky se auto rozmyslí a do pravé přece jen zatočí, vše za potlesku diváků. V místě fotobuňky mám ještě plný plyn a autu se chce skočit do levé příkopy, kde již jedno auto je, ale neubírám, drží mě přece gumy. „No bylo to těšně “, říká Ondra, na to říkám, že jsem to až tak nechtěl, a že jsme měli štěstí. (Před cílem trocha štěstí, jinak na začátek dobré :-)
Přejezd na Barák vyplňujeme komentářem, jak se co povedlo a nepovedlo na RZ 1. Upravujeme trochu rozpis. Před RZ 2 dotahuju kola, snižuju tlak v pneu a kontroluju vodu v nádobce chlazení. Od rána neubyl ani milimetr a oklolí topení je suché jako poušť. Žije prostě svým vlastním životem. Barák, tradiční zkouška, při nájezdu do prvního prudkého kopce krotím Ondru v diktátu, že to auto opravdu tak rychle nejede :-). Po překročení hranice lesa auto mírně nedrží ve vyjetých kolejích, což přisuzuji širokým gumám. Nicméně stále naplno, toto vozidlo už do kopce více nejede. Takže plná 3 do omezovače pořád. Retardér , dávám dva a bez problémů míjíme, u Vasila dáme dva, opět tři. Další retardér, který je letos konečně na cestě a ne v lese opět v pohodě, plná dva a tři. Horizont a brzdi za ním. Jo ale jak když jsme nějak opoměli, že je ve stopě ledík. Takže bouráme levou část. Couváme, a letíme k cíli poslední tři zatáčky, na sněhu. Z letního závodu Hobbycupu asi vím jak se dají ty zatáčky letět aby to člověka nehodilo do lesa, tak potlačuju strach a držím dvojku co to jde, v poslední pravé jedeme docela bokem, naštěstí pneu fungují takže ubírám až těsně před fotobuňkou, protože je tam čistý led.Švédská varianta podvozku funguje skvěle. Až na ten retardér povedená zkouška ,která je krátká, ale mám ji rád, akorát by to chtělo nějaké koně. Při sjezdu z baráku nás ještě stavějí policisté, s přáním fouknout do stroje, což absolvuji bez problému s již čistým dechem. Po cestě je vidíme ještě dvakrát, což je správně. (Barák super, škoda retardéru, ovšem jeden retardér jsme neměli ani v rozpise poznamenaný :-) )
RZ 3 ta nám šla
Před Rakovou opět dotahuju kola, kontroluju pneu a pro jistotu dotahuju poloosy. Na start jedeme ne čas. Řekli jsme si že tady zatáhneme. Sněhu moc není, auto se jen krásně nadlehčuje na horizontech, až se i trošku bojím, do retardérů brzdím s rezervou, jelikož je před mimi vždycky malý brod a trochu ledu. U křížku letíme, co to dá a k odbočce na Slušovice tam je asi 130 v hodině a jen se modlím, aby pneu pobraly to množství kaluží co tam je. Následuje asi 300 horizont full a retardér. Příjezd k němu je rychlý, řadím dolů, auto ve smyku na všechny strany a vypadá to, že levou část retardéru smeteme, na rukou vánočka, 3,2 plyn a jsme z něj bez škrábnutí venku, a jen slyšíme dovnitř potlesk :-) (Velká krizovka, ale pilot ji zvládl bravurně) Zbývá pár zatáček do cíle, kde jedeme skoro už na plno. V posledním retardéru opět brzdíme na poslední chvíli, vychází to a zastavuji asi 50 metrů za stopkou. Cestou do Vozovic oba shodně prohlašujeme, že to byl ten správný sport, jsme nadšení a když pař před RZ 4 porovnáváme časy se soupeři, zjišťujeme, že jsme srovnatelní s konkurencí, respektive s auty jen málo upravenými. (Raková nám vyšla dobře a pěkně jsme si zasportovali :-) )
RZ4 pro kameru, bokem, bavíme se
První průjezd RZ dřevařská absolvujeme v takovém tempu, abychom na rozbité trati neublížili autu. Hluboké koleje, vystrčené klády. Ale za fotobuňkou bavíme diváky jízdou dveřmi napřed. Následuje asi 35 minut přestávka v UP. Využíváme ke kontrole auta a k obědu v podobě buchty, loveckého salámu, kofoly a rohlíku. Volám Hugovi, jestli už se vzbudil a on že ještě pořád nadýchá a že spí. Tak mu říkám, že kdybychom na trati něco potřebovali, že mě alkohol v krvi nezajímá. Následuje opět RZ Jasná, kde prostě nechytáme rytmus, jedeme svižně, ale pořád tomu tady na této zkoušce něco chybí. V cíli si všimu opět toho auta v potoce, a je to Radim Růžička, kterému prostě není tahle RZ souzena, odstoupil na ní již asi 4krát a je jedno kterým směrem se jede. (Jak už bylo řečeno, tak Jasná nám nějak nesedla. Ovšem já jsem to auto v potoce neviděl ani v jednom průjezdu :D )
Po delší době se podíváme na zoubek atraktivní ojetině, avšak v tomto konkrétním případě se spíše jedná o zánovní auto, než vyloženě ojetinu. Má najeto lehce přes 7 tisíc kilometrů, je z roku 2021 a největší výhoda je, že proti ceně nové plug-in hybridní Q5 stojí tato přibližně o milion méně. Dnešní recenze zjistí, jak se s touto Q5 jezdí a pro koho bude skvělou volbou.
Před třemi měsíci se společnost AURES Holdings rozhodla po 76 letech transformovat tradiční značku Mototechna do nové podoby. V Praze v ulici Kolbenova otevřela první polistopadovou samostatnou pobočku a značce dala nejen novou podobu loga, ale výrazně posunula na novou úroveň nabídku aut i služeb. To se ukázalo jako dobrý tah, protože tím zacílila na náročnější klientelu. Potvrzuje to i rostoucí NPS (hodnocení úrovně služeb od zákazníků) a vysoké hodnocení na Googlu. Doposud byla Mototechna součástí nabídky všech poboček AURES Holdings v Česku a na Slovensku. Do tří let plánuje Mototechna rozšířit nabídku na 2 000 aut a otevřít další pobočky nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?