V rytmu ledvinových kamenů

Posádka Svarmetal Motorsportu přijížděla do Kostelce nad Orlicí namlsaná absolutním vítězstvím na Valašské rally a s přáním vylepšit svoji průběžnou druhou pozici v šampionátu. Ztráta 11 bodů na vedoucího jezdce třídy 6 Adama Koblihu nevypadala nedostižně, veškeré plány však mohly vzít za své kvůli vážným zdravotním problémům pilota. Toho v pátek před startem skřípla ledvinová kolika, se kterou je běžnému člověku zatěžko vstát z postele, natož absolvovat automobilový závod. „Vlčák“ je však od přírody povaha bojovná a i přes značné sebezapření si usmyslel, že účast v kostelecké rally nevzdá. V sobotu ráno se proto po nočním běhání po doktorech nasoukal do závodnické sedačky, přitáhl si pásy a snažil se mít východočeský závod co nejrychleji za sebou.

…a to doslova. První rychlostní zkoušku dokončil jako patnáctý absolutně a nejrychlejší mezi vozy s pohonem přední nápravy, což byl začátek, jaký od svého přestupu mezi „áčka“ ještě nezažil. A v podobném duchu s Richardem pokračovali i na dalších testech – na RZ 2 byli ve své skupině třetí, RZ 3 s poetickým názvem Peklo zajeli v pekelném tempu opět nejrychleji. Ve skoro 100členném startovním poli jim po polovině soutěže patřilo nečekané 13. místo absolutně, když na své největší soupeře v kategorii předokolek – Patrika Rujbra a Petra Bryndu s dvoulitrovými renaulty - ztráceli necelou jednu sekundu! Nelze se divit, že v televizním zpravodajství stanice ČT Sport dostali piloti dvoukolek tentokrát až nezvykle velký prostor. V Kostelci jejich desetinková přetahovaná doslova „udělala“ závod.

Martin s Richardem v závěrečných třech zkouškách svoje postavení ještě vylepšili a cílovou pásku protnuli na 12. místě absolutně, vyšperkovaném o druhou pozici ve skupině. Jak se však ukázalo přibližně o dvě hodiny později, stav při dekorování na cílové rampě ještě nebyl konečný. Posádka peugeotu se na pátém testu nevyvarovala jezdecké chyby a jejich kontakt s retardérem sportovní komisaři ohodnotili půlminutovou penalizací. To s sebou logicky neslo pokles ve výsledcích; vzhledem k situaci před startem však bylo i prosté přejetí cílové rampy pro posádku malým vítězstvím. Body za čtvrtou pozici ve skupině dvoukolek a za druhé místo mezi „šestkami“ se v konečném účtování šampionátu jistě budou hodit. „Umístění bereme všemi deseti na rukou i všemi deseti na nohou. Na start jsme jeli s tím, že to nějak dopadne a dopadlo to dobře. Jen mě mrzí, že jsme tu penalizaci dostali až dvě hodiny po závodě. Tak jsme si s Adamem Koblihou a Peťou Chodurou udělali opakování ceremoniálu na Lukoilu pod Mohelnickým kopcem, kde jsme si vyměnili trofej za třídu 6. Bohužel jen jednu, spolujezdec je totiž podle Kosteleckých spotřební zboží a závodů se účastní tak trochu omylem,“ bral závěrečné události s humorem Richard. „Jinak trať moc pěkná, organizace klapala, počasí krásné, volba pneu byla jednoduchá a hlavně Martin to ustál, i když brufeny mu lezly i z uší.“

„Byla to zase pěkná soutěž po boku týmu Orsákovic kluků. Náš pegy má totiž nový domov a kluci byli naprosto perfektní. Se soupeři na trati jsme si nedarovali ani sekundu a velice se těším do Pačejova, kde budeme ve vzájemných soubojích pokračovat. Tam už se to snad obejde bez mimořádných událostí před startem,“ pronesl ve zkratce Martin, jehož myšlenky v té době patřily odpočinku a blížící se dovolené v Chorvatsku. Nyní již odpočatý a v plné formě spřádá plány na víkendovou rally v Pačejově, kde bude sprintový seriál pokračovat svým dalším dílem.