Střídavě oblačno u Zbyňka Hrabce s Martinem Hlavatým

Většinou se Zbyňa postaví na start Poháru České republiky v rally. Na místo spolujezdce vedle něj usedá Martin Hlavatý. Tato usměvavá dvojice už letos startovala na čtyřech závodech – Rally Vrchovina, Rallysprint Kopná, Rally Hustopeče a Valašská rally. Jako první letošní start si Zbyňa s Martinem naplánovali Rally Vrchovina. „Po dlouhé zimní přestávce jsem se těšil na závody jako malý kluk. Týden před závodem jsme začali zjišťovat, že tato soutěž se na 90% pojede na sněhu. Takže jsem na poslední chvíli zajišťoval vhodné pneumatiky. Seznamovačky jsme na sněhu zvládly dobře a taktéž i technickou přejímku. V sobotu ráno jsme se vydali na startovní rampu. Když jsme do Slavonic dojeli, měli jsme trochu času, tak jsme se stavili na benzince na kávu. Bohužel to bylo všechno z naší Rally Vrchovina, dál jsme se už nedostali. Když jsme nasedli do auta, už jsme nenastartovali, snažili jsme se ještě asi půl hodiny hledat závadu někde v elektrice, ale nic. Takže jsme předčasné a smutně odjeli domů. Doma jsem pak přišel na to, že závada byla v řídící jednotce motoru,“ smutně vzpomíná na první letošní závod Zbyňa Hrabec.

Po opravě technické závady z prvního závodu se olomoucko-vsetínská posádka vydala na moravský sprint. Na plánu byla populární Rallysprint Kopná. „Kopná je pro nás srdeční záležitost a dá se říct i povinnost. V pátek panovalo krásné slunečné počasí, zato v sobotu ráno, to byl úplný opak. Hned bylo jasné, že celý den slunce nevyleze a že bude pršet. Po chvíli pršet začalo, takže na auto jsme s mechanikem obuli mokré gumy a hurá závodit. První rychlostka byla nejtěžší, ale nejhezčí a moje nejoblíbenější. Po dost dlouhé pauze jsme nasadili opatrné tempo a nechtěli jsme moc riskovat. Našim hlavním cílem bylo dojet do cíle. První rychlostky Kopnou a Rakovou jsme jeli bez interkomu. Martin si trochu pokřičel a vždy v cíli trochu ponadával, ale nějak jsme to zvládli. Před posledním servisem se nám rozsvítila kontrolka signalizující nějakou elektronickou závadu na motoru. Navíc jsme se domnívali že nám z auta uniká olej. Kontrolka se ukázala jako planý poplach, to samé i únik oleje,“ řekl pilot Zbyňa Hrabec. Z Kopné si domů posádka odvezla 6. místo v poháru.

Další závod byl naplánován v Krkonoších. Startovat zde chtěli i Zbyňa s Martinem a to i přes povodně, které tento kraj zasáhly týden před závodem. Avšak nečekané rodinné povinnosti posádce start nedovolily. Zbyňa musel zůstat doma, protože jeho přítelkyně Zuzka Chvojková musela kvůli zdravotním problémům do nemocnice. Místo řízení závodničky tak olomoucký jezdec hlídal malé závodníky.

S účastí na Hustopečích posádka trochu váhala. Ale díky odřeknutí startu v Krkonoších byla volba jasná. Do Hustopečí se odjelo. „V rámci poháru jsme jeli druhou etapu velkého mistráku, což byla o dost větší porce kilometrů, než při sprintu. Po seznamovačkách jsme zůstali v servisní zóně a sledovali páteční etapu velkého mistrák. V pozdějších hodinách se spustil velký déšť a já sem se obával, že nás zase čeká mokrý závod. Naštěstí opak byl pravdou. Druhý den ráno jsme se vzbudili do pěkného slunečného dne. Dali jsme tak konečně letos na auto suché pneumatiky a vyrazili na první rychlostní zkoušku, která byla okruhová. V podstatě celý den jsme jeli naprosto bez problémů a užívali si závodění. Tratě byly trochu rychlejšího charakteru, ale nám to moc nevadilo a mojí hondě to vyhovovalo. Na první RZ jsem klasicky nasadil příliš opatrné tempo. Dostali jsme velký obklad od všech. Dále už to bylo však to pravé. Snažili jsme se neflákat a moc jsme si vychutnali odpolední sekci se šotolinovými úseky. Na prvních Bořeticích jsme asi kilometr před cílem dojeli před námi startujícího Tomáše Janíčka, kterého postihl defekt a bojoval s ním až do cíle. Nakonec jsme vybojovali krásný výsledek v podobě pátého místa v poháru, což považuji za nejlepší v mé dosavadní závodní kariéře za volantem. K tomu jsme ještě přidali druhé místo ve třídě, za vozem S1600, na který nemáme se sériovou hondou ani tu nejmenší šanci, takže druhé místo pro nás má cenu zlata. Dobrou náladu a nadšení nám jen trochu zkazili na cílově rampě pořadatelé, když jsme nedostali vůbec žádné poháry,“ podělil se o dojmy z hustopečského závodu Zbyňa Hrabec.

Zbyňa s Martinem nechyběli ani na startu Valašské rally. Ta se letos nejela jako mezinárodní mistrovství České Republiky. „Poněkud neobvykle se závodilo v pátek. Ráno jsme se s Martinem sešli v servisu, nachystalo se auto, do kufru jsme pro jistotu vzali dvě mokré pneu, protože zatažená obloha nás trochu zkoušela. První rychlostku jsem klasicky „chrápal“ a dostali jsme obklad. Druhá RZ přes Helfštýnský les měla hodně rychlých pasáží na srdce a hlavně taky na rozpis. Dřív jsem s podobnými pasážemi měl problémy a chyběla mi hlavně důvěra, jak v rozpis tak ve mně samotného. Za ten rok a půl, co pravidelně jezdíme, je znát velký pokrok v rozpisu a tady jsem to pořádně poznal. Moc mě to potěšilo, že už dokážeme vytvořit dobrý rozpis a že já podle něho dokážu jet, věřím dost sám sobě a taky autu. Tady jsem prostě pochopil, že to chce pravidelně jezdit, jezdit a jezdit a ono se to postupně všechno samo lepší, lepší a lepší. Po servisu nás čekaly dva průjezdy známým Vesníkem. Před těmato dvěma RZ jsme něco málo ztráceli na Otu Hlouška, a tak jsme si řekli, že zkusíme zabojovat. Po prvním průjezdu jsme se před něho o kousíček posunuli, takže bylo zaděláno o pořádné závodění na konec a s Otou jsme se navzájem hecovali. S Martinem jsme se oba snažili co to dalo, pořád mě na RZ popoháněl. Bohužel na Otu to nestačilo, byl lepší, a v cíli jsme mu gratulovali a tak si to zasloužil. Byl to pěkný sport a závodění až do cíle. I tak jsme však letos poprvé vyhráli v naší třídě SA2 a moc si toho výsledku vážíme,“ řekl s úsměvem Zbyňa Hrabec.

Dalším závodem, kde se posádka Hrabec – Hlavatý objeví bude rally v Kostelci nad Orlicí. Když se vše zadaří, posádka bude startovat také na Rally Pačejov.