Tomáš Janíček vyměnil manželku za Honzu Mikulíka

Jak vzpomínáte na své začátky v rally?

Tomáš: „K závodním autům mě přivedl táta, který v 80. letech sám závodil. Nejdřív jsem začínal jako divák a fanoušek, poté spolujezdec a hned v 18-ti letech okusil první amatérský závod Ve stopě Valašské zimy, kde jsem začínal s trabantem. Následovaly další amatérské závody jako Ploština, Šíma sprint a od roku 2007 do 2009 Volný pohár, kde jsem závodil s Felicií. Na Volném poháru jsem se seznámil s Honzou Mikulíkem a Adamem Koblihou. Vzhledem k tomu, že Felicia se ukázala jako velmi nespolehlivé vozidlo, rozhodl jsem se přesedlat na vozidlo japonské značky – Honda Civic VTi, které, s výjimkou jedné havárie, nezklamalo. V podstatě z praktických důvodů jsem se rozhodl vyzkoušet s Hondou Pohár ČR, protože většina podniků je pořádána na Moravě, odkud pocházím. A částečně také proto, abych si konečně vyzkoušel Rally sprint Kopná, který pro mě představuje domácí soutěž a dá se říci, že i srdcovou záležitost.“

Honza: „Rally byla mým koníčkem už od malička. A protože můj táta byl a je velkým fanouškem tohoto sportu, tak mě v roce 1993 vzal na mou první Barum rally a tím můj život nabral jasný směr. Samozřejmě jsem ještě několik let navštěvoval s tátou soutěže jen jako divák a až po dosažení plnoletosti jsem se začal zajímat o to, jak se dostat i do auta. A v roce 2003 jsem se v takové malé garáži v Komárně seznámil s Adamem Koblihou. A tím začala má závodnická kariéra. První rok jsme jezdili s Adamem závody do vrchu a střídali jsme se za volantem. No a na podzim 2004 jsme vyrazili na první rally. Vzhledem k tomu, že mě Adam vždy porážel, tak bylo jasné, že se chopím role spolujezdce. S Adamem jsme jezdili až do roku 2008, kdy jsme po vzájemné dohodě ukončili spolupráci. Naše velké kamarádství ale trvá dodnes. V tu chvíli jsem nevěděl co dál, původně jsem myslel, že budu navigovat Jarmilu Hrachovcovou, ale její manžel Martin mi nabídl zda bych to nechtěl zkusit za volantem. Prohlásil jsem, že teda jo, ale pokud budu poslední, tak už nepojedu. Co čert nechtěl: skončil jsem asi třetí od konce a díky tomu, že všichni vypadli, tak jsem i utrpěl vítězství ve skupině V, takže mi nezbylo než pokračovat. Takhle jsem jezdil za volantem a občas zaskakoval jako spolujezdec náhradník až do loňského roku, kdy jsme si s kamarádem Lukášem Krutilem vyzkoušeli hondu od Tomáše Janíčka. Jezdili jsme stylem, že jednu RZ řídil on a jednu já, protože peníze jsme sháněli na půl. Tohle auto mě utvrdilo v tom, že mé místo je za papírem a ne za volantem.Ve chvíli, kdy jsem řadil pátý rychlostní stupeň jsem si vždy uvědomil, že jedeme asi 150km/h a pořád zrychlujeme. No a to se mi vždy v hlavě něco přepnulo do režimu hnědé trenýrky a sami uznáte, že takhle se jezdit nedá... ( smích) Pak mi Tomáš Janíček naštěstí nabídl, abych jezdil s ním jako spolujezdec a já tuto nabídku s radostí přijal.“

Kterých výsledků si nejvíce vážíte?

Tomáš: „Za velký úspěch považuji umístění na Rally Krkonoše v roce 2010, kde se mi podařilo dosáhnout na první místo ve třídě SA2 a třetí ve skupině SA. Asi největšího úspěchu jsem dosáhl loni na Rally Jeseníky, kde jsem dosáhl prvního místa nejen ve skupině V, ale také absolutně v rámci PČRR, poté co Kašpar na poslední RZ odstoupil pro závadu.“

Honza: „Nejvíc si vážím výsledků, které jsme dosáhli s Adamem, protože jsme tehdy byli oba mladí kluci a vše jsme si dělali sami. Úplně nejvýš bych zařadil první místo ve skupině A1 do 1400 na Rally Posázaví 2007. Tady se nám podařilo zvítězit v opravdu velké konkurenci.“

Tomáš startoval hlavně s manželkou. Proč nastala změna na místě spolujezdce?

Tomáš: „Důvod byl v podstatě pouze praktický. Dospěli jsme s Honzou k závěru, že když dáme peníze dohromady, odjedeme společně více závodů, než každý samostatně. Manželka z toho sice moc nadšená nebyla, ale nakonec se smířila s rolí fanynky a podporuje nás. Pokud se v průběhu roku podaří sehnat ještě nějaké peníze, Honza usedne jako spolujezdec s Filipem Randýskem a já pojedu s manželkou.“

Jaké máte plány v letošní sezoně?

Honza: „V letošní sezóně by jsme pokud finance dovolí chtěli odjet alespoň šest podniků v rámci Poháru ČR v rally. Je to vlastně takové splnění našeho snu, protože ani já, ani Tomáš jsem nikdy neodjeli víc, jak tři nebo čtyři závody za rok. Já bych měl startovat také s Filipem Randýskem v jeho krásném Renaultu 5 Alpine. A pak bych se rád svezl na nějakém sranda závodě na konci roku jako jezdec, ale s nějakou zadokolkou.“

Jaké jsou vaše dosavadní umístění?

Honza: „V letošní sezoně máme za sebou první společný závod, kterým byla Kopná, kde jsme náročný a deštěm promáčený sprint dokončili na 2. místě ve třídě V2 a 3. místo ve skupině V. Ty véčka nám jsou nějak přisouzené neboť v konečném pořadí poháru jsme obsadili páté místo, tedy V.“

Naťukli jste Kopnou, jaká tedy byla?

Tomáš: „Kopná pro mě znamená, jeden z nejoblíbenějších závodů. To, že Kopná patří k těžkým závodům jsme věděli. Těžká je za sucha, natož za deště. Paradoxem je, že těžký závod, který se jede na mokru mě osobně vyhovuje. Dokladem toho je například výsledek na Jeseníkách 2012. Letos ve Slušovicích byl problém především v gumách, když jsme měli k dispozici pouze staré, které jsme museli prořezat, aby měly vzorek a tomu jsme museli přizpůsobit jízdu. K tomu se přidal problém na 2. průjezdu RZ Kopná, kde se z neznámého důvodu rozsvítila kontrolka motoru, což nás přinutilo zvolnit tempo. Nabrali jsme ztrátu a do konce soutěže už šlo jen o to, udržet druhé místo ve třídě.“

Honza: „Kopná už jako tradičně byla velmi těžkým závodem, což ještě umocnilo počasí. Na shakedownu, který nám přišel velmi vhod jsme si oba museli vzpomenout na to, co vlastně děláme v závodním autě. A já se musím přiznat, že jet po dlouhé době s někým tak rychlým byl pro mě opravdu šok. Naštěstí jsem si ale rychle zvykl. Při samotném závodě už všechno klapalo jak mělo, jen mokrých gum jsme měli málo a tak se nám počasí moc nelíbilo. Podmínky byly stejné pro každého a taková prostě rally je. V první dvou RZ-tách jsme se snažili hlavně neudělat chybu a průběžné pořadí po těchto RZ nás fakt velmi mile překvapilo. Neboť s tím, že budeme první ve třídě, druzí ve skupině a ještě k tomu čtvrtí v poháru jsme opravdu nepočítali. V další rundě RZ se však začal projevovat problém s gumami, který vyústil v několik krizovek, které naštěstí Tomáš brilantně vyřešil ruční brzdou. No a protože vzorku na gumách už moc nebylo a další jsme neměli, tak jsem Tomášovi naordinoval jízdu na jistotu. Musím se přiznat, že někde jsme ho fakt schválně brzdil. To sice znamenalo propad na druhé místo ve třídě, třetí ve skupině a páté v poháru, ale pořád to bylo lepší, než zahučet někam do příkopy. Na posledních dvou RZ-tách už jsme neměli kam spěchat a jen jsme kontrolovali pořadí, které zůstalo stejné až do konce.“

Kde vás v nejbližší době budeme moct vidět?

Honza: „Další závod, kde se určitě ukážeme jsou Rally Krkonoše. Dál by jsme chtěli jet Rally Hustopeče. Valašskou rally by měl jet Tomáš ideálně s manželkou nebo s nějakým náhradníkem, protože já pojedu s Filipem Randýskem. No a pak nás čeká až zářijová Rally Vyškov a na podzim Rally Vsetín. Nejvíce však, tak jako u jiných bude záležet na tom kolik zajistíme financí. Pokud ale nenastane nějaká mimořádná událost, tak by se nám mělo podařit splnit vše co jsem řekl.“