Martin Búš letos ze Škody Fabie R2 přesednul do Subaru Impreza WRX STI.
Další změnou pro něho je, že přešel ze soukromého do profesionálního teamu Roto Plzeň s.r.o. S tímto novým autem a novým týmem absolvoval také testovací rychlostní zkoušku v Žíželicích.
První ostrý závod se Subaru čekal Martina s novým spolujezdcem Jiřím Hovorkou v Rakousku. Kluci se postavili na start Rallye Lavanttal, která se konala v okolí města Wolfsberg. Cílem účasti na tomto závodě bylo seznámit se s autem a vyzkoušet spolupráci s novým spolujezdcem. „Rychlostní zkoušky mi charakterem připomínaly Rally Monte Carlo, které jsem v zimě jako divák navštívil. Seznamovačky proběhly za sucha, ale na závod byla předpověď opačná. Před startem závodu stále nenasvědčovalo nic, že se má počasí zhoršit, proto jsme obuli tvrdší slicky. Jen co jsme ale projeli startovní rampou, začalo pršet,“ odhalil první problém Martin Búš.
První dva měřené testy posádka projela jak to v rámci možností šlo. V servisu už mechanici obuli pneumatiky do mokra. Kluci stoupali průběžným pořadím stále nahoru. Druhý den všechno fungovalo výborně, až po sobotní průjezd městské speciálky. „Asi kilometr před cílem nám přestalo fungovat turbo a bylo jasné, že dál nedojedeme. Abych nepoškodil celý motor, ze závodu jsme raději odstoupili. Můžu ale říci, že cíl jsme si z větší části splnili. Auto jsme si na technických RZ ošahali a spolupráce s novým spolujezdcem Jirkou Hovorkou fungovala výborně. Škoda je tří nedojetých erzet. Každý kilometr jízdy s novým vozem má pro mě velkou cenu. Závod byl sám o sobě náročný, navíc ztížený deštivým počasím a blátem. Atmosféra závodu v údolí Lavanttal byla vynikající, “ doplnil Martin Búš.
Dalším závodem, na kterém se Martin se Subaru Impreza STi z týmu Roto Plzeň objevil, byla Rally Šumava. Spolujezdcem mu byl opět Jirka Hovorka. Od pořadatelů dostali přidělené startovní číslo 15 a mohli vyrazit. Na Šumavu si Martin přivezl jasný cíl. Chtěl se seznámit s novou soutěží, protože zde startoval poprvé a hlavně se učit a postupně zrychlovat. „Čekal nás úplně jiný charakter tratí, než jsme jeli minulý týden v Rakousku. Rychlostní zkoušky jsou zde mnohem rychlejší. Po rychlých pasážích následuje spoustu záludných míst, které je potřeba správně zapsat do rozpisu a dát si na ně pozor. Navíc zde bylo všude spoustu štěrku ze zimy,“ popsal tratě Martin Búš. Jak už je zvykem, seznamovačky se odehrávaly za krásného počasí, ale na závod byl opět hlášen déšť. Začínalo se městskou speciálkou a hned po té byl servis. Posádka vsadila na měkké slicky, s deštěm se počítalo až po servisu. Ale jakoby se opakovala situace, která nastala v Rakousku. Pršet začalo hned na startovní rampě. „Asi mám na počasí smůlu. V prvním servisu jsme už obuli správně a vyrazili vstříc podvečerním a nočním rychlostním zkouškám. V noci při náročných podmínkách za deště, někde i mlhy, jsem nechtěl riskovat. Auto je pro mě stále velká novinka. Vsadil jsem raději na jistotu a těšil se na sobotu,“ posteskl si Martin Búš.
V sobotu ráno do toho Martin šel naplno, chtěl se ve třídě vytáhnout trochu nahoru. Jenže ostatní závodníci jim to nechtěli umožnit, a tak se ztráta moc nezmenšila. V podobném stylu posádka jela všechny ranní zkoušky.
Po odpoledním servise následoval stejný plán jako dopoledne. Zabrat a posunout se o nějakou příčku výš. „Začal jsem se víc opírat do pneumatik a jízda nás začala bavit o sto procent. Cítil jsem oproti ránu výrazné zrychlení, bohužel jsem však v některých ostrých zatáčkách nechal spoustu drahocenných vteřin. Proto konečný čas nebyl až o tolik lepší,“ podělil se o dojmy spokojený Martin Búš. Čtrnáctá rychlostní zkouška byla díky oleji na trati zrušena. Na dalším měřeném úseku kluci chtěli udělat ještě nějaký pěkný čas. Přemírou snahy však na delší úzké rovině v rozbité a bahnité pasáži trefili kámen a prorazili levou přední pneumatiku i celý disk. Do cíle erzety zbývalo 6 km na velmi úzkém povrchu. Posádka se rozhodla zkoušku dokončit na defektu. Ztráta činila asi minutu a půl, ale ve finále nehrála až tak velkou roli. Kluci se v cíli radovali ze 14. místa absolutního pořadí a z 2. místa mezi juniory. K tomu Martinovi s Jirkou patří 6. místo ve třídě mezi produkčními vozy. „Jsem rád, že jsme tuto velmi těžkou soutěž v náročných podmínkách úspěšně absolvovali a těším se na další závod. Našim cílem je postupně zrychlovat, tak doufám, že se bude dařit. Na závěr bych chtěl poděkovat celému teamu Roto Plzeň s.r.o. za skvěle připravené auto a perfektní spolupráci, tátovi za největší podporu a v neposlední řadě Všem fanouškům, kteří nám drželi palce,“ řekl Martin Búš. Martin Búš by měl dále startovat na kompletním Mediasport Mezinárodním Mistrovstvím České republiky v rally a vybraných závodech v Evropě.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.