Jeseníky Jirkovi moc nesedly...

Už od samého začátku do sebe vše nezapadalo podle představ. Jirka známý tím, že má rád teplo, se ubytoval v hotelu, ve kterém před tréninkovými jízdami strávil noc pod třemi peřinami a v kulichu. Trat se mu při najíždění ovšem líbila, především pěkné pasáže plné zatáček v lese. Během dne náladu začalo zvedat jak slunečné počasí, tak i tradičně veselá společnost Václava a Juldy. Noc z pátku na sobotu se bohužel nesla v podobném duchu jako ta předchozí a Jirka toho mnoho nenaspal. Psychické rozpoložení a těžké podmínky na trati se na jeho výkonu a tím pádem i výkonu celé posádky výrazně podepsaly.Do první sekce vyrazila Fiona obutá do mokrých pneumatik, což se nakonec ukázalo jako správná volba. Po nepovedeném úvodu v Pačejově, kde posádku hned na první „erzetě“ zastavil strom, se kluci vzhledem k poměrně těžkým podmínkám rozhodli do soutěže vstoupit rozumně. V RZ1 si tak Jirka osahával chováni Fiesty S2000 na vlhké trati a hledal limity přilnavosti. Přesto z toho nebyl úplně špatný čas a 12. místo. Na dalším testu, ale začalo těsně před startem silně pršet a proto Jirka zvolil ještě opatrnější přístup, zejména když v některých úsecích byl štěrkem posypaný asfalt a hodně to klouzalo. RZ3 byla ve znamení ustupujícího deště a na RZ4 bylo naopak téměř sucho. Tato „erzeta“ však měla jen necelých 6 km a v soutěži příliš nerozhodovala.

Ve druhé sekci už bylo jasné, že eliminovat nabranou ztrátu je skoro nemožné, proto šel tým do další riskantní volby a na Fionu šly starší prořezané „nulkové“ slicky. Pro jistotu si ale kluci vzali sebou do auta dvě intermedie. Hned na prvním testu druhé sekce se ukázalo, že měkký slick není ideální volbou a proto kluci na přejezdu na RZ6 vyměnili dva slicky za rezervní intermedie. Chování a jistota auta se tím výrazně zlepšila a Jirka nasadil svižnější tempo. Na poslední RZ8, která byla kompletně suchá, kluci na Fionu opět obuli slicky a také proto se úplně poslední test Jirkovi povedl ze všech nejlépe. Byla to však jen slabá náplast na 21. místo v soutěži a poslední 6. místo mezi vozy specifikace S2000.

Jiří Navrátil„Trať se mi až na umístění zpomalovacích retardérů líbila, bohužel jsem však neměl svůj den. Velký podíl na tom kromě místních těžkých podmínek, určitě měla nehoda při minulé soutěži v Pačejově. Tam se potvrdilo, že při jízdě na limitu je havárie otázkou jen malé chyby či drobné ztráty koncentrace. Právě ta nás připravila o start na Barumce a mě o část sebevědomí. Je to škoda, protože si myslím, že máme za sebou nad očekávání dobrou sezónu. Dojeli jsme všechny soutěže, měli jen jednu lehkou havárii a i přes tuto jízdu „na jistotu“, jsme chvílemi ukazovali, že jsme schopni s vozem kategorie S2000 držet krok s mnohem zkušenějšími jezdci. Po seznamovacích jízdách jsem se na závod těšil, protože se mi technická trať líbila. Sobotní počasí mi však vzalo všechnu sebedůvěru a chuť. Do závodu jsem vstoupil hodně opatrně. RZ1 ještě šla, ale na RZ2 za silného deště jsem si úplně přestal věřit a jel dá se říci krokem. Julda říkal, že ještě nikdy v životě nejel pomaleji... Po RZ3 již byla ztráta tak velká, že jsme se rozhodli soutěž hlavně dojet. Další havárie by sezónu předčasně ukončila a protože se začátkem října chystáme na slavnou Rally San Remo, byl by to konec sezóny více než smutný. Nakonec jsem tedy rád, že máme auto doma celé a teď už se nemůžu dočkat cesty do Itálie!“