Hudec poslal motor do nebe, Pešl už se těšil na Finlandi

Čtvrtý podnik sprintového mistrovství České republiky, který se jel o druhém červnovém víkendu, se totiž ani jedné ze dvou posádek MH Racingu jedoucích na vozech Mitsubishi Lancer EVO IX moc nepovedl. Jaroslav Pešl s Romanem Peškem sice dokončili krkonošský sprint na solidním šestém místě ve třídě (13. absolutně), ale po celou soutěž se potýkali s tolika technickými problémy, že už se s blížícím závěrem „Pešlík“ určitě viděl spíše někde v hezké zahradní restauraci u oblíbené Finlandie. Ještě hůře dopadl Martin Hudec, který v šesté zkoušce skoro na maděru rozbil auto, když čelně havaroval do stromu a fakticky tak poslal motor do pomyslného soutěžáckého nebe.    

 

Jedno velké trápení! To byl krkonošský sprint pro posádku Jaroslav Pešl – Roman Pešek. „Pešlík“ s „Pešou“ sice začali dobře, ale záhy se ze závodu stala jedna velká šlamastika. První erzeta ještě byla v pohodě. Pešl dojel do jejího cíle dvanáctý absolutně a pátý ve třídě. Problém, který pak zásadně ovlivnil celou rally, nastal ve dvojce. „Hned krátce po startu druhé zkoušky nám praskla poloosa a bylo zle. Snažil jsme se doskákat jakýmkoliv způsobem do servisu, ten ale byl bohužel až po čtyřech testech, a tak jsme ztratili strašně moc času. Musel jsme jet výrazně pomaleji a to prostě bylo znát,“ posteskl si Jaroslav Pešl. 

Po čtyřech RZ ztratil kvůli poloose kolem půldruhé minuty a klesl až na 20. místo absolutně a 10. ve třídě. Pak se valašskomeziříčský pilot vydal na velkou stíhací jízdu, ve které se mu také dařilo a prodral se o pěkných pár míst dopředu. Jenže to nevydrželo dlouho. Aby technických problémů nebylo málo, přišla v osmé z celkových devíti krkonošských zkoušek další rána. „Chytili jsme defekt a z toho byla další ztráta. Prostě nám tentokrát asi nebylo přáno, byl to pro nás protrpěný závod. V závěru už jsem se spíše viděl někde na zahrádce u dobrého pití, jak si od všechno odpočinu,“ kroutil hlavou 32letý Pešl, známý to velký milovník Finladie. 

Jediným pozitivem na nepříliš povedeném podniku, na kterém nakonec skončil šestý ve třídě (a 13. absolutně) může být pro Pešla fakt, že když bylo auto v pořádku, tak zajížděl solidní časy a držel se nejlepších ve třídě. „Pokud jsme měli auto v pohodě, tak to šlo. Důkazem byla třeba první zkouška i několik testů po první servisu než přišel defekt. Jinak to ale celkově bylo fakt jedno velké trápení,“ láteřil valašský jezdec. Zároveň si však uvědomoval, že někdy prostě je rally sport i takový. „Tyto věci  se prostě stávají a patří to k tomu. Teď je skoro dvouměsíční pauza, dáme si oraz a oddechneme od všeho a pak znovu naplno do boje,“ plánuje si Jaroslav Pešl. Další, už pátý podnik sprintového šampionátu je na programu o posledním červencovém víkendu v Kostelci nad Orlicí.           

Ještě horší rally zažila posádka Hudec – Černoch. Ta si v Krkonoších zažila všechny stránky sportu. Jednou byla nahoře, jednou zas dole. Na začátku to bylo super, ale v šestce se do cesty černo-růžového Lanceru postavil strom, který „Hud“ div že nepokácel. Ale pojďme se na závod, který se později ukázal býti jako posledním závodem v životě motoru auta, podívat popořádku. Úvod rally? Ten byl ze strany Hudce impozantní. „Se začátkem jsme byli hodně spokojení. Zvolili jsme správné gumy a jelo nám to celkem slušně. Na jedné erzetě jsme byli čtvrtí absolutně, a to není vůbec špatné,“ pochvaloval si dobrý vstup do Rally Krkonoše pilot posádky Martin Hudec. Po pěti odjetých erzetách byl pohled na výsledkovou listinu pro Martina Hudce více než příjemný. Páté místo absolutně a dokonce druhé ve třídě 3 – to jsou velmi solidní čísla. 

Jenže ono všechno dobré platilo jen do šesté erzety. Na ní přišel osudný moment, který ovlivnil nejen výsledek na Rally Krkonoše, ale také nejbližší budoucnost Hudcova černo-růžového miláčka. Těsně před koncem šestky totiž přišel nedobrovolný výlet mimo trať a tvrdý čelní náraz do stromu, který Hudec se svým Mitsubishi málem pokácel. „Asi dvě zatáčky před cílem šestky mi to hodně uklouzlo na vytahaném blátě. Vyneslo nás to ven ze zatáčky a zhruba v 50 – 60kilometrové rychlosti jsme to napálili čumákem přímo do stromu,“ popsal osudnou chvilku a zároveň taky nejtěžší nehodu sezony Martin Hudec. V tom osudném místě to nebyl první problém třebíčského pilota. „Je to svině zatáčka. Už před dvěma lety jsem přesně na tomto místě měl trable a skončili jsme tehdy bokem auta na svodidlech. Tentokrát jsem si dával pozor, v rozpisu jsme to měli napsáno, že ji pojedeme pomalu na dvojku, ale ani to nepomohlo,“ kroutil hlavou 31letý jezdec a zároveň šéf MH Racingu. Po vychladnutí emocí však vzal Hudec vinu na sebe. „Mělo tam problém více posádek a i já jsem měl být asi ještě opatrnější. Beru to v tomto případě na sebe, byla to moje jezdecká chyba,“ uznal sportovně Hudec. 

Mnohem větším problémem, než nedojetí Krkonoš, však je fakt, že vystajlovaný černo-růžový miláček fanoušků - Hudcův Lancer - dopadl po rande se stromem mimořádně špatně. „Auto je dost rozbité. Motorová část je rozmasakrovaná, převodovka i blok motoru jsou prasklé, plechy dopadly taky špatně,“ předkládá Hudec smutný účet krkonošské nehody. Důležité ovšem je především to, že posádce se nestalo téměř nic. „Já jsem v pohodě, jen Jirka Černoch byl trošku potlučený, ale už by to taky mělo být v pořádku.“

Po sečtení všech ztrát na Lanceru se po krátkém oplakání prakticky ihned odstartovala mise s názvem „Nový motor“. Ten starý si to namířil do pomyslného motorového nebe a na jeho místo přijde nový. „Když jsme na to podívali reálně, tak vlastně nebyla jiná možnost. Byla to pořádná pecka a hlavně napřímo zepředu. Auto bylo fakt pořádně dobité a nejrozumnější podle nás je cesta nového motoru. V podstatě hned po Krkonoších se začal dělat úplně nový motor, to samé je na řadě i s karosářskými pracemi. Věřím, ze všechno sladíme časově tak, abychom byli připraveni na Hustopeče,“ připomněl Hudec nejbližší podnik velkého mistráku, na kterém by chtěl startovat.