Vytrvalostní podnik na čtyřiadvacet hodin v Daytoně byl tradiční přehlídkou dramatických momentů a těsných finišů. I letos se bojovalo do posledních minut a o celkovém vítězství rozhodl agresivní manévr Rickyho Taylora, který poslal vedoucího Filipeho Albuquerqueho do hodin.
Do konce závodu zbývalo pár minut a černý prototyp Cadillac DPi stíhal vedoucí bílý Cadillac týmu Action Express Racing. Ricky Taylor marně hledal cestu dopředu a sedm minut před koncem závodu se rozhodl zaútočit. V první zatáčce se vtěsnal na vnitřní stopu, kde ale nebylo pro oba prototypy dostatek místa. Ricky Taylor kontakt ustál, ale Albuquerque šel do hodin a přišel o vedení. Ačkoliv se Portugalec hned vrátil a přibližoval se vedoucímu vozu, Taylor si jen hlídal pozici a k radosti týmu svého otce Wayna zaznamenal vůbec první vítězství v Daytoně. Poprvé na tomto závodě stanuli na nejvyšší příčce i jeho kolegové – mladší bratr Jordan, s kariérou loučící se Max Angelelli a hvězda série NASCAR Jeff Gordon.
Klíčový incident závodu
S druhým místem v cíli se museli spokojit Filipe Albuquerque, Christian Fittipaldi a Joao Barbosa. Třetí místo již s jedním kolem ztráty obsadili Marc Goossens, Renger van der Zande a René Rast s prototypem Multimatic Riley.
Letošní čtyřiadvacetihodinovku poznamenal vydatný déšť, který se nad okruhem snesl nedlouho po západu slunce. V určitých intervalech bylo na trati tolik vody, že vedení závodu muselo vyvěsit žluté vlajky a poslat na dráhu safety car. Ten měl o práci postaráno a během čtyřiadvaceti hodin vodil startovní pole hned několikrát. Naposledy vyjel na dráhu dvacet minut před koncem a smazal devítivteřinový náskok prvního Albuquerqueho. Nutno podotknout, že poslední žlutá fáze naopak neměla žádný vliv na kategorii GTLM.
Oblíbená gétéčka se po okruhu Daytona International Speedway honila od startu až do cíle a v určitých momentech se na čele objevila každá ze zastupujících značek – kromě BMW. Z vítězství se nakonec radoval tým Ford v čele s Dirkem Mullerem, který půl hodiny před koncem předvedl stejný manévr jako Taylor, ovšem na červené Ferrari v rukou Jamese Calada. Britský pilot si dostatečně nebránil pozici, a přestože došlo na lehký kontakt s Fordem, vše se odehrálo v rámci únosných mezí. Jen Calado přišel nejen o vedení, ale i druhé místo.
Na Mullera ještě v závěru dorážel Patrick Pilet s úplně novým Porsche 911, ale ostrou jízdou si odrovnal pneumatiky a nakonec se ještě musel bránit před třetím Caladem.
Vítězství v kategorii GTLM tak bral tým Ford s posádkou Dirk Muller, Joey Hand a Sebastien Bourdais. Druhé místo připadlo z promarněné šance nespokojenému Patricku Piletovi a Dirku Wernerovi s Fredericem Makowieckim. Třetí příčku brali James Calado, Giancarlo Fisichella a Toni Vilander. Hned za nimi se se čtvrtým místem musel smířit nejstarší vůz v poli – Chevrolet Corvette.
O pozice se tvrdě bojovalo i v kategorii GTD, kde prvních pět vozů dojelo ve stejném kole. Z vítězství se radovala posádka Carlos de Quesada, Daniel Morad, Jesse Lazare, Michael de Quesada a Michael Christensen. Jejich Porsche 911 se startovním číslem 28 za sebou udrželo dotírající Audi čtveřice Connor De Phillippi, Christopher Mies, Jules Gounon a Jeffrey Schmidt. Rozdíl mezi oběma posádkami byly pouhé dvě desetiny vteřiny. V pořadí třetí Mercedes AMG GT3 posádky – Ben Keating, Jeroen Bleekemolen, Mario Farnbacher a Adam Christodoulou – už ztrácel více než pět vteřin.
Největší rozdíly pak byly v kategorii PC. Tým Performance Tech Motorsport se dočkal poměrně snadného vítězství. James French, Patricio O'Ward, Kyle Masson a Nicholas Boulle měli v cíli náskok dvaadvaceti kol před posádkou Tom Papadopoulos, Johnny Mowlem, Adam Merzon, Trent Hindman a David Cheng z týmu BAR1 Motorsport. Jejich týmoví kolegové (Don Yount, Buddy Rice, Mark Kvamme, Chapman Ducote, Gustavo Yacaman) dojeli třetí se ztrátou dalších sedmnácti kol. Velkou smůlu měl šéf stáje Starworks Motorsport Peter Baron. Do Daytony nasadil dva prototypy a ani jeden z nich nedojel do cíle.
Kompletní výsledy závodu ROLEX 24 at Daytona najdete ZDE
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.