Vlad je svými experimenty s motorovým prostorem Lady vcelku dobře známý. Zatímco dříve se pokoušel spojovat standardní čtyřválce a vytvářel tak monstrum s extrémně dlouhým čumákem, tentokrát si vybral již hotový a plně funkční motor. Ten však pochází z náklaďáku ZIL-131, má osm válců, objem 6 nebo 7 litrů a dostat ho do Lady nebylo vůbec snadné.
Kromě kompletní přestavby motorového prostoru bylo nutné pustit se i do přestavby interiéru, který teď připomíná spíše závodní dragster. Řidič sedí na úrovni B sloupku, řadící páka je dlouhá jak týden před výplatou a výhled z vozu zřejmě také nebude ukázkový. Stroj je však plně funkční, což si ovšem vyžádalo spoustu času potřebného k vytvoření unikátních dílů.
A tohle se nám na Vladových projektech skutečně líbí. V jeho videích totiž vidíte prakticky kompletní průběh přestavby, během kterých se jeho tým mechaniků setkává s různými problémy. Přestavba je sice rozdělena do tří videí, nicméně pokud budete mít čas, zkuste si je projít. Pokud ale čas nemáte, pojďme se podívat až na výsledek, který dostal jméno Ladzilla.
Protože se jednalo o vůbec první ostrou jízdu, dalo se očekávat, že nepoběží jako po másle. Ihned po nastartování tak s vozem začaly cloumat mohutné vibrace, což byl důsledek osazení mohutného motoru z náklaďáku do nepříliš pevného šasi stařičké Lady. A vibrace se nakonec ukázaly být snad jediným zdrojem problémů, neboť jinak tohle auto vcelku slušně fungovalo.
Díky zavařenému diferenciálu a brutálnímu nadbytku výkonu i točivého momentu dokázala Lada protáčet kola prakticky při jakékoliv rychlosti - stačilo jen přišlápnout plynový pedál. Kvůli vibracím však často docházelo k vyklepání drátů od baterie, což dokázalo auto spolehlivě zastavit. Během jízdy se také povolilo pár šroubů a nevydržel systém chlazení.
Dokud však Ladzilla jezdila, všichni se královsky bavili. A i když její jméno vychází jen z kombinace Lady a Zilu, dokonale dostála i jeho mýtickému významu. Obří motor totiž doslova chrlil plameny, zatímco od zadní nápravy vycházel kouř od spálených pneumatik.
A i když Vlad přirovnával jízdu ke staré parní lokomotivě a občas ho štvaly drobné vrtochy, rozhodně byl s dílem spokojený. A my se vlastně nedivíme - zvlášť po přihlédnutí ke skutečnosti, kolik dílů si museli mechanici vyrobit doslova na koleni. Ať už šlo o diferenciál, kardan, chladící systém, atd. Jakkoliv je tedy tento projekt šílený, rozhodně je úspěšný a my doufáme, že ho v budoucnosti ještě uvidíme.