Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Monster trucky mají většinou jako základ některý z amerických pickupů, čas od času se ale objeví také typický žlutý školní autobus nebo něco ještě mnohem divnějšího. Do této kategorie spadá Mitsubishi Delica, jinak známé především pro svou praktičnost a robustnost.
Mitsubishi Delica je určitě jedním ze symbolů automobilky se třemi diamanty. Poprvé se objevilo v roce 1968 a od té doby jsme jej poznali v mnoha různých variantách, od klasické dodávky až po osobní přepravník více než sedmi cestujících. V Japonsku jsou dnes nabízeny tři specifikace tohoto vozu, nejmenší D:2, prostřední D:3 (dvojče Nissanu NV200) a největší D:5. Nás ale bude zajímat kousek o mnoho starší, konkrétně z roku 1991, přestavěný na extrémní terénní hrátky. Podle světlé výšky a podvozku by dokonce někdo mohl říct na monster truck.
Základem přestavby je klasická karosérie vozu z počátku devadesátých let, znamenající krabicovité tvary za účelem maximální praktičnosti. Aby se odlišila, dostala alespoň matný khaki lak ve stylu vojenských speciálů, nástavce prahů a zrcátka z nákladních modelů Mitsubishi Fuso. Mnohem důležitější ale je, na čem karosérie sedí. Podvozek samotný je vyšší jen o dva palce, karosérie byla ale posazena o patnáct palců výš, což dává poměrně slušné terénní vlastnosti.
Ty ještě zlepšují patnáctipalcová kola s terénními pneumatikami BF Goodrich Mud-Terrain. Aby bylo z vozu lépe vidět, jsou vpředu dodatečně namontované dva kruhové reflektory a vzadu je couvací kamera. Její obraz se přenáší na dodatečně namontovanou obrazovku do interiéru, který se ale jinak příliš nezměnil. Jsou tu sériový volant, páka klasické i redukční převodovky nebo sedm sedadel. V útrobách pracuje 2.5litrový turbodiesel, spojený s automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Ten má základ v Pajeru. Jestli se vám vyobrazený stroj líbí, můžete ho mít! Najeto má 94 930 kilometrů a bazar Japanese Classics ho prodává za 9495 dolarů (cca 243 000 korun). Delica se nachází v Richmondu, její nevýhodou ale bude volant napravo.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.