Mazda MX-5 celosvětově platí za nejoblíbenější a nejlépe prodávaný roadster všech dob. Jedinou vadou na jeho kráse často bývá nižší výkon, který jeho majitelům nedovoluje se vyřádit dle libosti. To se rozhodla napravit malá japonská tuningová společnost. Není ale 525 koní pro malou Miatu už příliš?
Standardní Mazda MX-5, neboli Miata, disponuje výkonem 131 koňských sil, což se mnohým zdá k pořádnému sportovnímu vyžití jako nedostatečné. Měli jsme tak možnost spatřit hned několik výplodu renovovaných tuningových společností, které se pokoušely malému kabrioletu zvýšit jeho výkon. Poslední takový počin pochází, jak jinak než, z Japonska. Má jej na svědomí společnost Flyin´ Miata. Ta, byla založena v roce 1983 jako dealerství a úpravna vozů Volkswagen, Audi a Porsche. Od roku 1996 se společnost ovšem věnuje výhradně úpravám a přestavbám japonských roadsterů Mazda MX-5.
Hned, jakmile byla představena nejnovější generace Mazdy MX-5, s označení ND, zahájila tato malá americká společnost práce na její hard-core verzi. Při tomto projektu se společnost mohla opřít o své mnohaleté zkušenosti s přestavbou těchto vozů a implementaci motorů V8 pod jejich kapotu. Ano, Američané skutečně pod kapotu malé Mazdy vložili masivní vidlicový osmiválec s označením GM LS3, který na zadní kola japonského kabrioletu pumpuje výkon 525 koňských sil. Úprav se dočkal i podvozek. Ten se může chlubit zadní diferenciálem z Camara V8, upraveným zavěšením kol a posílenými brzdami. Ve výbavě nechybí ani ochranná klec a nový výfukový systém.
Cena za tuto úpravu činí 50 000 dolarů (cca 1 220 000 korun) k ceně běžné Miaty.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?