Předně vás však chceme upozornit, že následující článek není žádnou reklamou. Na cryo metodu jsem narazil náhodou, posbíral o ní celkem velké množství informací a nakonec se sám rozhodl nechat touto metodou některé nové komponenty ošetřit (především brzdy). Nikdy jsem navíc nebyl fyzikálním nadšencem, takže ani nejsem schopen, a neplánuji, si jednotlivá tvrzení ověřit. Metoda kryogeniky je však již dlouhodobě známá, a i když se jedná o celkem sofistikovaný postup, díky moderním technologiím se tato metoda stala dostupná i nám, běžným lidem. Co to tedy ta kryogenika vlastně je?
Kryogenika nedefinuje pouze konkrétní způsob úpravy, ale fyzikální obor jako celek, jehož hlavním cílem je zkoumání vlivu velmi nízkých teplot na změnu vlastností předmětů různých materiálů, nejvíce však kovových. Procesem řízeného kryogenního zpracování má dojít ke zlepšení životnosti výrobku a lepší otěruvzdornosti materiálu. Při procesu kryogenního zpracování dochází k vkládání kovových materiálů do za sucha pracujícího hluboko zmrazujícího procesu, který je kontrolován a dávkován dle potřeby. Proces trvá v průměru 72 hodin a dochází při něm k úpravy atomové struktury materiálu ještě před tím, než jsou jeho díly vráceny zpět na pokojovou teplotu. Dalším krokem bývá zpravidla tepelný ohřev.
Pokud by vás zajímal konkrétní proces, pak si dovolím citovat popis z webu kryogenika.cz: "Snížením teploty materiálu k -186 °C dochází k přeuspořádání atomové struktury bez jejího poškození. Přeuspořádáním atomové struktury materiálu dochází k vyšší uniformitě atomů a díky tomu ke změně celé řady vlastností materiálu (například otěruvzdornosti). V závislosti na typu materiálu lze přidat celou řadu fází následného tepelného zpracování s použitím průmyslových pecí, což vede k dalším efektům (například uvolnění vnitřního napětí materiálu). Popouštění po zmrazování má velký vliv na zvýšení odolnosti proti abrazi a životnosti celé řady kovových předmětů. Existuje ale i celá řada dalších materiálů, které mohou být s úspěchem kryogenně zpracovány."
Kryogennímu zpracování na světové úrovni se věnuje především společnost 300 Below / Cryo Tech, která během 50 let existence posbírala více než 100 patentovaných procesů. Že se nejedná o žádný podvod dokazuje i fakt, že mezi odběratele patří i takové společnosti jako NASA či U.S. Military. Výhody plynoucí z kryogenního procesu úpravy lze totiž aplikovat na celou řadu kovových výrobků, které se zdaleka netýkají jen automobilového průmyslu. Benefity kryogenního zpracování lze aplikovat na veškeré komponenty průmyslových strojů, nástroje a nářadí (velmi často bývají metodou cryo upravovány vrtáky apod.), zbraně, kuchyňské náčiní (zejména nože), železnice, brzdové kotouče a další kovové díly a součástky v automobilech. Z toho důvodu je kryogenní proces velmi oblíbený v motorsportu.
Pokud stále není zřejmé, jaké zlepšení vlastně cryo úprava přináší, pak si opět dovolím citovat tvrzení společnosti: "Modifikované kotouče nabízí nejen vyšší životnost, ale hlavně zvyšují bezpečí posádky vozidla.Tento benefit je dán pozitivní přeměnou atomové struktury materiálu. Díky tomu již nedochází ke zvlnění brzdových kotoučů při přetížení a tím spojenému přenosu chvění do řízení vozidla. Brzdný účinek tedy zůstává precizní i při neočekávané situaci na vozovce. Technologie pro brzdový systém Cryo Rotor (ochranná známka) zvyšuje životnost u všech typů brzdových kotoučů. Zatímco původně byl tento proces určen hlavně pro závodní týmy, proces Cryo Rotor dává možnost zvýšit brzdnou sílu a životnost při velkém zatížení i řadovému zákazníkovi. "
Souhlasím, že po přečtení těchto řádků působí celá technologie až kosmickým, těžko uvěřitelným dojmem. A jistě byste nyní očekávali i extrémní ceny. I zde přichází určité překvapení - například zmiňované brzdové kotouče lze pořídit již hotové, přičemž cryo úprava navyšuje cenu o přibližně 20-30%. Upravit však lze jakékoliv brzdové kotouče, i jiné komponenty, a to dokonce i použité. Cena úpravy se odvíjí od váhy, stále je však překvapivě dostupná. Tak co, zkusíte to?
