Systémy start-stop nejsou žádnou novinkou a i když je to těžce představitelné, první verze se objevily v automobilech již před třiceti lety. S použitím inteligentních systémů, které dokáží uspořit palivo začal v roce 1985 Fiat, o deset let později podobný systém použila i automobilka Volkswagen. Od těchto výjimečných případů již uteklo spousty let, během kterých se jednotlivé systémy staly standardem. Na základě zkušeností z uplynulých let navíc známe konkrétní fakta a můžeme si tak říci, co nám tento ekologický pomocník vlastně přinesl.
Účel start-stop systémů
I když se některé automobilky pokusily prorazit s informací, že tento systém zavádějí zejména na přání zákazníků, pravda vždy byla jiná. To dokazuje i nezájem ostatních kontinentů, například USA, kde je postupná implementace systémů start-stopu podstatně vlažnější. Trh amerických řidičů si u automobilek navíc vymohl možnost stálého vypnutí systému, což je stav v Evropě nemyslitelný.
Důvod je jednoduchý – měřící cyklus spotřeby paliva a emisí oxidů uhlíku zvaný NEDC, používaný v Evropě mezi lety 1996 a 2017. Ano, tímto měřícím cyklem musel projít každý model a všechny dostupné motorizace. Měření probíhalo na válcové zkušebně a jeho součástí bylo také stání vozidla po dobu 45 vteřin, které mělo v těchto laboratorních podmínkách připomínat stání na křižovatce. Pokud tedy bude motor v tuto chvíli vypnut, dosáhne testování lepších hodnot spotřeby a emisí CO2. (Pro zajímavost, v USA se tento model měření nepoužívá, proto zde start-stop systémy nemají vůbec žádný význam. Paradoxně, v novém systému měření, který známe pod zkratkou WLTP a který více odpovídá reálnému provozu, již systém start-stop nehraje takovou roli ve snížení spotřeby a CO2.)
Výhody vs. zátěž jednotlivých komponent
Výhody jsme si již řekli – teoretická úspora pohonných hmot a menší hodnoty emisí CO2. Jenže laboratorní testy se jen zřídkakdy podobají reálnému provozu. Zjednodušeně řečeno, při dlouhých dálničních cestách nám tento ekologický pomocník neušetří ani deci paliva. Na druhou stranu, při každodenním popojíždění ucpanou Prahou nám nesčetněkrát opakovaně nastartuje a zhasne motor. Mnoho řidičů si tak dokáže představit, jakou zátěž na samotný motor i další komponenty (startér, baterie) tento režim způsobuje.
Další nepříjemností může být prodleva mezi sešlápnutím spojky (dáváme automobilu impuls) a samotným nastartováním vozidla, díky které nemusíme stihnout například nájezd na frekventovanou komunikaci. Pro řidiče a ostatní cestující může být nepříjemná i logika některých systémů, když v zimě motor zhasne, aniž by byl interiér automobilu vyhřátý a naopak v létě nechává posádku uvnitř vozu doslova péct. Celé to tak působí dojmem, ve kterém se řidič i ostatní cestující stávají otroky moderního vozidla. Ano, start-stop je naštěstí vypínatelný, ne však trvale. Vypnutí tohoto systému by se tedy mělo stát pro řidiče stejně automatické, jako je poutání bezpečnostním pásem. Trpělivost však dochází ve chvíli, kdy se pro vypnutí systému musíte proklikávat systémem infotainmentu, namísto jednoduchého stisknutí dobře umístěného tlačítka.
Nevýhody potvrzené praxí
Největšími problémy jsou suché starty. V okamžiku roztáčení motoru se spolu s ním roztáčí také olejové čerpadlo, které je poháněné mechanicky od klikové hřídele. I když je motorový olej ohřátý na provozní teplotu, stále určitou dobu trvá, než se dostane do všech míst mazací soustavy a vytvoří zde ochranný film. A právě tato doba (suchého, polosuchého provozu) znamená zvýšené tření, které bychom měli minimalizovat. Tomu se naštěstí snaží pomoci výrobci motorových olejů (kvalitnější oleje, trvanlivější ochranný film), i technická řešení uvnitř motorů, a to použitím nových materiálů se samo-mazacími schopnostmi či přidáním různých drážek pro zabránění stékání oleje při poklesu tlaku v mazací soustavě (zhasnutí motoru).
Reálné zkušenosti autorizovaných servisů však ukazují, že startéry i motory jako takové zvládají cyklické startování překvapivě dobře. Kromě sníženého komfortu posádky mají tak start-stop systémy negativní vliv pouze na jednu komponentu vašeho automobilu – autobaterii. Ty mají kratší životnost a je jedno, zda používáte speciální akumulátory typu EFB nebo AGM, které jsou pro vozy se systémy start-stop určeny.
I když jsou tyto typy baterií mnohem spolehlivějším zdroje energie a zvládnou uvést vozidlo do provozu i při napětí 12,1 V, cyklicky opakující se stav nabíjení a vybíjení bateriím prostě neprospívá. Problémem je i fakt, že se u moderních vozů s inteligentním nabíjením neodehrává dobíjení baterie okamžitě (jelikož by zvýšilo spotřebu paliva), ale až ve chvíli, kdy napětí spadne pod stanovenou mez. Ta však není přesně stavena a závisí na okolní teplotě i dalších faktorech.
„Například při teplotě 20°C je to 70%. Alternátor tedy začne dobíjet ve chvíli, kdy v 70Ah baterii zbývá 49Ah. Průměrný vůz Škoda dnes za běžných provozních podmínek spotřebovává 50 ampérů. S originální autobaterií tedy ujede i 25 km, než musí začít dobíjet a zvyšovat spotřebu paliva,“ vysvětlil chování inteligentního dobíjení Kamil Starý, vedoucí servisních služeb Škody Auto.
Pozor si dejte i na výměnu autobaterie v případě, kdy původní selže. Pokud byl váš vůz vybaven baterií typu AGM či EFB, nahraďte jej stejným typem baterie. Této chyby se nedopouštějí jen řidiči, kteří chtějí ušetřit, ale běžně i autobazary, které potřebují uvést do provozu déle stojící vozy. „Pokud si do moderního auta koupíte obyčejnou zaplavenou baterii, budete tady s ní za půl roku zpět a reklamaci vám neuznáme – uvnitř totiž obvykle objevíme důkazy o nedostatečném nabíjení či přílišném namáhání,“ vysvětluje Vít Vondráček z firmy Battery.cz.
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.