Při projíždění městem dnes vídáme rychlostní radary téměř na každém kroku. Porovnávali jste někdy hodnoty zobrazené radarem s údaji na přístrojové desce? A pokud ano, s jakým výsledkem? Zeptali jsme se za vás odborníků, co jednotlivé rozdíly způsobuje a v jakém případě můžete jet ve skutečnosti rychleji, než si myslíte.
Pokud se bavíme o rozdílech mezi reálnou a tachometrovou rychlostí, pak musíme zmínit bezpečnostní akci, kterou v roce 2006 uspořádali pražští strážnici. Ti se bezprostředně po zavedení bodového systému snažili zjistit, jak to s těmi rychlostními rozdíly vlastně je, a tak požádali řidiče, aby projížděli kolem radaru s ručičkou přesně na padesátce. A jaký byl výsledek? Ani jedno auto nejelo rychleji, přesněji řečeno, z 98% byla reálná rychlost o 3 až 4 kilometry nižší, takže se nejvíce opakovaly rychlosti 46 a 47 km/h.
Při jiném z podobných testů se však ukázalo, že vaše auto může jet i rychleji, než si myslíte. Uhodnete v jakém případě? Různé menší odchylky mohou mít na svědomí pneumatiky, ne vždy mají totiž řidiči na svých vozech ty povolené z technického průkazu a správně nahuštěné. Pokud je však auto v pořádku, vždy pojedete spíše pomaleji. Pokud jste však auto obuli do větších kol, než je povoleno v TP, je dost pravděpodobné, že je vaše reálná rychlost větší, než kolik vám ukazuje tachometr.
V každém případě vám doporučujeme občasnou kontrolu a pokud to váš palubní počítač umožňuje, tak také korekci, která probíhá zpravidla přepnutím letních a zimních pneumatik v menu. Proč však výrobci nastavují tachometr na vyšší hodnotu, než je skutečná rychlost? Stanovují jim to evropské normy, které říkají, že "rychlost znázorňovaná rychloměrem může být vyšší o deset procent skutečné rychlosti plus čtyři kilometry v hodině". Toto nařízení platí pro všechny vozidla, osobní, nákladní i motocykly a výrobci si tedy pouze "kryjí záda" - mají jistotu, že vás odchylka nedostane do problémů, je to bezpečnější a navíc má řidič pocit, jak mu auto hezky jede.
Z psychologického hlediska je pak zajímavé, že i řidiči, kteří o této odchylce vědí, stejně zpomalují na rychlostním omezení přesně na danou rychlost (a nebo ještě méně). Jak ovšem zmínil Bohuslav Kovanda z Ústavu pro výzkum motorových vozidel: "Jestliže v obci pojedou s ručičkou tachometru na padesátce, skutečně se nemusejí bát, že rychlost převyšují, protože stále tam je tolerance, řekněme, pěti kilometrů v hodině.“ I policejní radary mají své tolerance, které závisí na tom, jak rychle právě jedete. Mezi 50 a 100 km/h je tolerovaná odchylka kolem tří kilometrů, ve 120 km/h jsou to čtyři kilometry v hodině.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?