Jak dlouho vydrží baterie hybridů? Nejčastější obavy spojené s jejich provozem jsou zbytečné

Důkazem je už legendární vídeňský taxikář Manfred Dvorak, který najel za osm let svojí Toyotou Prius více než milion kilometrů, aniž by pohonný systém potřeboval jakýkoli zásah. Hybridní vozy mají také dlouhé záruční lhůty na díly pohonného systému, včetně trakční baterie. Například Toyota a Lexus poskytují na baterie ve svých hybridních vozech záruku až deset let. Tesla za své elektromobily ručí osm let.

Baterie vydrží tisíce nabíjecích cyklů

Čím to je, že baterie vydrží tak dlouho? K jejich výrobě se používají články, které jsou mnohem citlivější na opakované nabíjení a vybíjení, než je tomu u běžné elektroniky. Díky tomu ustojí tisíce nabíjecích cyklů, aniž by zásadně ztratily na své kapacitě.

Baterie jsou navíc sestrojeny tak, že pracují bez rizika přílišného vybití, přebití nebo přehřívání, což obvykle ničí běžný typ baterií. V podstatě se jedná o speciální počítač zabudovaný do baterie, který obklopuje články celou sítí čidel. Hlídá, aby úroveň vybití nepoklesla pod určité minimum (zhruba 30 procent) a nepřekročila bezpečné maximum (80 procent).

Články se navíc nepřehřívají ani během ostré jízdy nebo rychlého nabíjení. Navíc jsou vybaveny vlastní „klimatizací“ – v hybridech Toyoty jsou chlazeny vzduchem, v elektromobilech pak speciální kapalinou.

Druhý život

Někdy se ale stane, že baterie doslouží už během provozu auta. Většinou v případě, že se vozidlo používá v extrémních podmínkách, třeba v prostředí s velmi vysokými teplotami. V případě elektromobilů může být příčinou náročný provoz a každodenní dobíjení.

Životnost akumulátoru končí v okamžiku, kdy jeho kapacita klesla o 30 procent, což v případě elektromobilu znamená snížení dojezdu z 500 na 350 kilometrů. Zůstává ovšem 70 procent kapacity, které lze stále využít jinak. A to se také děje. Opotřebené trakční baterie se využívají ke kumulování elektrické energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, například fotovoltaickými nebo větrnými elektrárnami.

Skvělým příkladem může být projekt, který už několik let funguje v sídle ředitelství Yellowstonského národního parku v USA. Poblíž zástavby tu jsou namontované solární panely propojené se sadou částečně opotřebených trakčních baterií z hybridních Toyot Camry a Lexusů.

Systém tímto způsobem plně pokryje spotřebu elektřiny v ředitelství parku, které tak mohlo rezignovat na spalovací naftový generátor a zcela eliminovat emise i nutnost kupovat a přepravovat palivo. Po úspěchu tohoto projektu se Toyota a Chubu Electric Power rozhodly začít budovat systémy skladování energie na průmyslové úrovni. V roce 2020 má vzniknout instalace o výkonu 10 000 kW.

Zpočátku se v ní budou používat baterie, které se v současné době obvykle využívají v hybridních vozech Toyoty. Kolem roku 2030 je v plánu přechod na lithium iontové akumulátory, které dnes využívá hybridní model Prius Plug-in a elektromobily.

Na skládce neskončí, je z cenných surovin

Jednoho dne ale každá baterie úplně doslouží. Nikdy ale neskončí na skládce, protože se to prostě nevyplatí. Obsahují totiž cenné kovy, zejména nikl, lithium a kobalt, jejichž ceny s narůstající poptávkou rostou. Kilogram kobaltu dnes stojí 80 dolarů, cena niklu je více než deset dolarů za kilogram. Baterie elektromobilu obsahuje několik kilogramů kobaltu a několik desítek kilogramů niklu, proto je čeká stoprocentní recyklace.