Myšlenky na chytré silnice, které by dokázaly například produkovat elektrickou energii, se objevují již několik let. S rozmachem chytrých technologií se však tyto myšlenky konečně přibližují realizaci a stále častěji se stávají objektem zájmu vyspělých zemí, které touží po revoluci každodenní dopravy.
Americká společnost IDTechEx, která sleduje trendy na nově vznikajících trzích, vkládá do rozvoje "elektrických chytrých silnic" velké naděje. O tom ostatně svědčí i její odhady, podle kterých by se hodnota trhu v tomto odvětví mohla do deseti let vyšplhat na 23 miliard dolarů, jak informuje web News.com.au.
„Zjistili jsme velký zájem o technologie elektrických chytrých silnic, který by se navíc mohl v budoucnosti rozrůstat ještě větším tempem," uvádí studie a poukazuje na fakt, kdy 18 různých zemí světa projevilo zájem o 37 různých technologií z tohoto odvětví.
Největší zájem mezi těmito technologiemi vzbuzují silnice s povrchem ze solárních panelů, které dokáží generovat elektrickou energii využitelnou například k napájení osvětlení nebo rozpouštění námrazy na cestách. Vůbec první solární silnice pak byla otevřena v malém francouzském městě Tourouvre-au-Perche již v prosinci 2016.
S rozvojem technologií se předpokládá, že zájem o podobný typ silnic by mohl zaznamenat raketový růst. Energie generovaná ze silnic by totiž ročně mohla uspořit miliardy dolarů. „Solární silnice, společně s větrnými elektrárnami a bateriemi, by mohly ročně ušetřit cca 5 miliard dolarů jen v USA," uvádí studie DITechEX. Energie generovaná z těchto silnic by pak mohla napájet osvětlení, semafory, autobusové zastávky, reklamy nebo nabíjecí stanice pro elektromobily.
Myšlenka solárních silnic sice vypadá lákavě, ovšem najdou se i experti, podle kterých se jedná o zbytečně nákladné a nedostatečně efektivní řešení jak produkovat energii. „Nevěřím, že pro tuto technologii existuje trh. Náklady na její realizaci jsou totiž příliš vysoké," uvedl pro News.com.au Dr. Andrew Thomson z Australian National University. Jiní vědci pak považují tento koncept za zajímavým, ovšem považují ho jen za menší část rozsáhlé infrastruktury pro využívání obnovitelných zdrojů.
Jedním z dalších zajímavých řešení je ukrytí existujících silnic do jakýchsi tunelů, na kterých budou umístěny solární panely. Ty by tak byly neustále vystaveny slunečnímu záření, generovaly by cca dvojnásobek energie a jejich výstavba, údržba i modernizace by byla snadnější a rychlejší. Takové řešení by však mohlo být považováno za nevzhledné a nemuselo by na mnoha místech získat povolení ke stavbě.
O něco podobného už se však nedávno pokusili v Jižní Korei, kde tamní vláda postavila cca 30 kilometrů dlouhý úsek dálnice, v jehož středu je pruh pro cyklisty. Právě střední část dálnice pak překrývá konstrukce, na jejímž vrcholu jsou umístěny solární panely.
Jednou z dalších zajímavých modernizací silnic je aplikace technologií, které dokáží nabíjet elektromobily či hybridy za jízdy. V dubnu minulého roku vznikl podobný projekt ve Švédsku. Pilotní projekt zahrnoval úpravu zhruba dvou kilometrů silnice, do jejíhož středu byla instalována kolejnice podobná těm z autodráh.
Automobily, které chtějí využívat tento způsob nabíjení, jsou vybaveny speciálním ramenem, které se vysune a spojí s kolejnicí. Rameno je navíc značně flexibilní, takže umožňuje volný pohyb automobilu na silnici a nijak ho neomezuje. Není to zrovna nejelegantnější řešení, ovšem stále se jedná o jeden ze způsobů, jak převést silnice do 21. století.
Možností je tedy vcelku nepřeberné množství a spolu s rozvojem technologií a masivním nástupem elektromobilů a hybridů se dá očekávat, že různé vlády začnou projevovat o chytré silnice větší zájem. Obrázek takové budoucnosti by navíc nemusel být nijak vzdálený.