Jistota za všech okolností? Jak funguje pohon 4x4 ve vozech Škoda?

Jádrem inteligentního systému pohonu všech kol Škoda 4×4 je elektronicky řízená mezinápravová vícelamelová spojka páté generace. Jedná se o poslední vývojový stupeň technologie, která se u značky Škoda poprvé objevila před devatenácti lety. Pohon Škoda 4×4 funguje zcela automaticky a je v každém okamžiku připraven poskytnout řidiči optimální trakci všech kol.

Řada senzorů (např. snímač otáček kol, snímač úhlu natočení kol, senzor příčného a podélného zrychlení, snímač polohy plynového pedálu, snímač otáček motoru atd.) neustále vyhodnocuje aktuální jízdní situaci. Veškeré získané hodnoty poté zpracovává řídicí elektronika pohonu všech kol, která je schopna v řádu milisekund změnit přenos točivého momentu na jednotlivá kola vozu a zajistit tak optimální rozdělení hnací síly.

Popsaná technologie pohonu všech kol přináší řadu výhod. Kromě jiného umožňuje využívat pohon všech kol jen tehdy, pokud je třeba, což má při běžné jízdě pozitivní vliv na nižší spotřebu paliva, neboť je poháněna pouze přední náprava. Systém rovněž funguje proaktivně, když dokáže díky elektronice připravit pohon všech kol na situaci, která teprve nastane.

Základní technický princip fungování mezinápravové vícelamelové spojky se oproti předchozí čtvrté generaci nezměnil. Přesto přináší nový vývojový stupeň několik důležitých inovací a vylepšení. Tím hlavním je nová koncepce systému, která má pozitivní vliv na jeho bezporuchovost a spolehlivost. Pátá generace mezinápravové lamelové spojky již nevyžaduje tlakový zásobník a řídicí proporcionální ventil a je celkově kompaktnější a o 1,4 kg lehčí než dříve.

Řídicí jednotka pohonu 4×4 řídí otáčky hnacího čerpadla, které se skládá z elektromotoru, pístkového čerpadla a odstředivého ventilu. Díky odstředivému ventilu právě otáčky čerpadla řídí tlak oleje v hlavním pracovním pístu. Čím jsou otáčky čerpadla vyšší, tím větší hnací moment může mezinápravová spojka na zadní kola přenést. K jejímu otevření, a tedy přenosu sil primárně na přední nápravu, dojde naopak při nižších otáčkách hnacího čerpadla. Díky tomu, že mezinápravová spojka je plně elektronicky řízena, může řídicí jednotka pohonu 4×4 prediktivně přiřadit kola zadní nápravy i u zcela stojícího vozidla.

Samotná vícelamelová spojka je umístěna u zadní nápravy společně se stálým převodem a diferenciálem zadní nápravy. Reakční časy se pohybují v řádu milisekund a jsou navzdory zjednodušené konstrukci a zástavbě stejně rychlé, jako u předchozí generace systému.

I když je elektronicky řízená mezinápravová lamelová spojka zásadní součástí celého systému pohonu všech kol, umožňuje ve své páté generaci maximální možné propojení s elektronickými a asistenčními systémy vozidla tak, že vzniká dokonale integrovaný a funkční organismus pohonu Škoda 4×4 s okamžitou reakcí na jakoukoliv změnu jízdní situace. V běžném režimu funguje automobil při jízdě v přímém směru stejně jako sesterský model pouze s předním pohonem a točivý moment motoru je přenášen pouze na kola přední nápravy. V okamžiku, kdy komplexní síť senzorů a řídicích jednotek vyhodnotí situaci jako vhodnou pro připojení zadní nápravy (pokud například přední kola ztrácejí trakci), změní řídicí jednotka tlak na lamely mezinápravové spojky a točivý moment se v ideálním poměru přenáší i na kola zadní nápravy.

Zároveň se však do akce zapojuje i elektronická uzávěrka diferenciálu EDS, jež je u vozů Škoda 4×4 aktivní na obou nápravách a která reaguje i na protáčení jednotlivých kol na stejné nápravě. Přibrzděním protáčejícího se kola přenáší více točivého momentu na druhé kolo s lepší trakcí. Rozšířením elektronické uzávěrky diferenciálu EDS je systém XDS+, který reaguje v momentě odlehčení vnitřního kola při průjezdu zatáčkou a automatickým přibrzděním tohoto kola zabrání jeho protáčení, díky čemuž vozidlo drží v zatáčce výrazně lépe vytčenou stopu.

Veškeré popsané aktivity systému Škoda 4×4 se dějí zcela automaticky bez nutnosti zásahu řidiče, což výrazně zvyšuje uživatelskou přívětivost tohoto řešení. Řidič většinu zásahů samočinného přerozdělování hnacích sil motoru mezi jednotlivá kola vůbec nepostřehne. Výsledkem elektronického řízení pohonu všech kol je maximální možná trakce a přirozená jízdní stabilita vozu při jízdě v přímém směru, v zatáčkách i při obtížných manévrech mimo zpevněné cesty.