Snad každý už si nejspíše všiml, že dieselové motory mají obvykle mnohem vyšší točivý (kroutící) moment, než motory benzínové. Víte ale, čím je to způsobeno? Pokud ne, pak je ten správný čas dozvědět se pět hlavních příčin.
Hlavní pětici důvodů sestavil náš oblíbený YouTuber Jason Fenske z kanálu Engineering Explained, na jehož vysvětlení i zdroje se dá vždy spolehnout. Navíc video i v tomto případě doprovází grafy a animace, které pochopení celého procesu značně usnadňují. Jaké důvody to tedy jsou?
1. Dieselové motory pracují s vyšší kompresí
Písty dieselových motorů cestují výše, než písty benzínových motorů. Díky tomu dochází k větší kompresi, která následně vyvolá zažehnutí směsi a rozpohybuje píst ve válci. Fyzika pak praví, že mezi efektivitou motoru a točivým momentem je přímá spojitost. A protože diesel dosahuje za pomoci vyšší komprese zároveň vyšší účinnosti, dosahuje také vyššího točivého momentu.
2. Směs ve válci hoří rychleji
Díky rovnoměrnému zažehnutí směsi ve válci dochází k rychlejšímu vyhoření, takže na píst působí energie plnou silou a delší dobu. Zato u u benzínového motoru dochází nejprve k zapálení směsi v jednom bodě (u svíčky) a poté trvá ještě nějakou dobu, než ve válci vyhoří směs kompletně. Energie působící na píst je tak menší.
3. Delší zdvih
Dieselové motory mají delší zdvih, což znamená, že píst urazí ve válci delší vzdálenost. A protože točivý moment se rovná síle vynásobené vzdáleností, získáváme z dieselových motorů větší točivý moment. Naproti tomu benzínové motory mají kratší zdvih, ale širší průměr válce. Pracují tedy rychleji a snáze se vytáčí do vyšších otáček, ovšem ztrácejí tak na točivém momentu.
4. Dieselové motory jsou přeplňované
V dnešní době už jsou téměř všechny naftové motory přeplňované, což znamená, že jsou stavěny z odolnější a hlavně těžších komponent, jako je například železný blok, těžké a odolní písty, atd. Navíc dieselové motory pracují s velice chudou směsí, která se může pohybovat v rozsahu od 18:1 do 70:1. Při spalování chudé směsi pak máme ve válci více vzduchu, který se rozpíná a odvádí tak "více práce", což opět přispívá k vyšší efektivitě motoru a tím i většímu točivému momentu. Samotná bytelnost motoru pak dovoluje přeplňování pod vyšším tlakem, než jaký je běžný u benzínových motorů, což opět vede k vyšší efektivitě.
5. Nafta je energeticky "vydatnější"
Může to znít zvláštně, ale pokud vedle sebe postavíte nádoby s litrem benzínu a litrem motorové nafty, z nafty se vám podaří vydolovat o 10 až 15 % energie víc. Pokud tedy vstříknete do válce stejné množství paliva, diesel se vám vždy odvděčí vyšší energetickou vydatností a vyšším točivým momentem.
Až se vás tedy někdo příště zeptá, proč dieselové motory nabízí vyšší točivý moment, můžete mu směle odpovědět. Některé věci se sice vysvětlují hůře, ale s pomocí ilustrací ve videu to jistě pochopí každý.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?