Nedávné výjimečně mrazivé dny potrápily stovky řidičů, přičemž většina z nich usedala za volanty vozů s dieselovými motory. A kdo byl na vině? Nafta, přesněji ta nafta, kterou do palivové nádrže motoristé natankovali. Jaké druhy nafty tedy s ohledem na odolnost vůči mrazům známe a jaká řešení k ochraně vozu využít? S tím nám poradí odborníci.
Zatímco "zimní" benzín, který je na čerpacích staicích dostupný od poloviny listopadu, vydrží mrazy až do cca -40 stupňů Celsia, nafta je na tom mnohem hůř. Letní nafta má totiž bod filtrovatelnosti (okamžik, kdy dochází k ucpávání sítka vstřikovacího čerpadla a palivového filtru krystalky parafínu v naftě) jen na nule.
Následuje tak období pro tak zvanou naftu třídy D, tedy naftu přechodovou, která by měla bez problémů fungovat až do - 10 stupňů Celsia. Od prosince do konce února je v ČR běžně expedována do čerpacích stanic tak zvaná zimní nafta, její filtrovatelnost je udávána do -20 stupňů Celsia. Za mimořádných mrazů, nebo do oblastí jako jsou Krkonoše, Šumava a Jeseníky, se pak zaváží takzvaná arktická nafta s filtrovatelností do zhruba - 32 stupňů Celsia.
Dodejme, že ona arktická nafta se obvykle tankuje jen na zhruba několika desítkách až stovce čerpacích stanic, přitom počet veřejně přístupných stanic v ČR dosahuje 3 500. Tomu odpovídá odhad, že arktické nafty se ročně dodá do oběhu v Čechách jen asi 2 až 5 % celkové spotřeby. Jistým problémem je samozřejmě i fakt, že pro náročnější logistiku i výrobu je tato nafta dražší, ale obvykle se prodává za totožnou cenu jako zimní. Je tedy pro čerpací stanice spíše prodělkem než ziskem.
Není tedy právě snadné a běžné získat mimo horské a podhorské oblasti arktickou naftu. Existují dokonce i sítě čerpacích stanic, které ji vůbec nenabízejí. Co s tím?
Částečným řešením je použití aditiv. Nejlepší je nalít je do prázdné palivové nádrže a poté doplnit zimní naftou. Efekt? Podle některých pak palivo snese i teploty o zhruba 5 stupňů Celsia nižší. Jiní varují, že kvalita aditiv je velmi rozdílná a je na místě je kupovat v ověřené síti čerpacích stanicích. Jinak je efekt jen v řádu 2 až 3 stupňů. Navíc není řešením nalít do palivové nádrže maximum aditiva. To věci nepomůže, je nutné přesně dodržovat poměr určený výrobcem na obalu a v žádném případu aditivum dále nepoužívat při teplotách nad bodem mrazu.
Nejhorší variantou je, když motorista vyjede do mrazů s přechodovou nebo dokonce letní naftou v palivové nádrži. Jakou radu v takové situaci mohou odborníci nabídnout?
Pokud není nádrž plná, doporučuje se dočerpat ji maximálně arktickou nebo alespoň zimní naftou, kterou je vhodné následně podpořit vhodnými aditivy. Samozřejmě neriskovat jízdu k čerpací stanici, ale zajet k ní s kanystrem v jiném, například benzinovém vozidle. Pokud už se ale na cestu vydáme a sítko se ucpe zmrzlými krystalky parafínu, zkusíme vůz dostat do garáže a budeme doufat, že dojde k tání zmrzlých krystalků a vše bude opět v pořádku. V horším případě nezbývá než se obrátit na asistenční službu.
Co se v palivovém traktu vznětového motoru odehrává, že nafta „zamrzne“? Součástí směsi, které říkáme nafta je i parafín, který obvykle čirou naftu při nízkých teplotách může „zakalit“. Způsobují to právě mrznoucí krystalky parafínu. Ty sice mohou vzniknout i při dlouhodobém stání vozidla na mrazu, ale obvyklejší je, že se dostanou palivovým traktem do sítka vstřikovacího čerpadla až při jízdě. Díky své velikosti pak sítko ucpou a motor se jednoduše „udusí“. K tomu všemu může přispět i situace, kdy se vůz málo používá a jen málo kdy dochází k úplnému vyčerpání paliva z nádrže. Díky tomu se v ní nachází větší než obvyklé množství nečistot a dokonce i vody, které společně s mrazy zanesou palivový filtr.
Co z dané situace plyne? Specialisté automotoklubu nabádají: Vědět a pamatovat si, že existují 4 druhy nafty a 2 druhy řešení problému, a podle toho se na zimu připravit. Je to na nás motoristech, abychom svůj vůz na zimní problémy včas připravili.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.