Nedávné výjimečně mrazivé dny potrápily stovky řidičů, přičemž většina z nich usedala za volanty vozů s dieselovými motory. A kdo byl na vině? Nafta, přesněji ta nafta, kterou do palivové nádrže motoristé natankovali. Jaké druhy nafty tedy s ohledem na odolnost vůči mrazům známe a jaká řešení k ochraně vozu využít? S tím nám poradí odborníci.
Zatímco "zimní" benzín, který je na čerpacích staicích dostupný od poloviny listopadu, vydrží mrazy až do cca -40 stupňů Celsia, nafta je na tom mnohem hůř. Letní nafta má totiž bod filtrovatelnosti (okamžik, kdy dochází k ucpávání sítka vstřikovacího čerpadla a palivového filtru krystalky parafínu v naftě) jen na nule.
Následuje tak období pro tak zvanou naftu třídy D, tedy naftu přechodovou, která by měla bez problémů fungovat až do - 10 stupňů Celsia. Od prosince do konce února je v ČR běžně expedována do čerpacích stanic tak zvaná zimní nafta, její filtrovatelnost je udávána do -20 stupňů Celsia. Za mimořádných mrazů, nebo do oblastí jako jsou Krkonoše, Šumava a Jeseníky, se pak zaváží takzvaná arktická nafta s filtrovatelností do zhruba - 32 stupňů Celsia.
Dodejme, že ona arktická nafta se obvykle tankuje jen na zhruba několika desítkách až stovce čerpacích stanic, přitom počet veřejně přístupných stanic v ČR dosahuje 3 500. Tomu odpovídá odhad, že arktické nafty se ročně dodá do oběhu v Čechách jen asi 2 až 5 % celkové spotřeby. Jistým problémem je samozřejmě i fakt, že pro náročnější logistiku i výrobu je tato nafta dražší, ale obvykle se prodává za totožnou cenu jako zimní. Je tedy pro čerpací stanice spíše prodělkem než ziskem.
Není tedy právě snadné a běžné získat mimo horské a podhorské oblasti arktickou naftu. Existují dokonce i sítě čerpacích stanic, které ji vůbec nenabízejí. Co s tím?
Částečným řešením je použití aditiv. Nejlepší je nalít je do prázdné palivové nádrže a poté doplnit zimní naftou. Efekt? Podle některých pak palivo snese i teploty o zhruba 5 stupňů Celsia nižší. Jiní varují, že kvalita aditiv je velmi rozdílná a je na místě je kupovat v ověřené síti čerpacích stanicích. Jinak je efekt jen v řádu 2 až 3 stupňů. Navíc není řešením nalít do palivové nádrže maximum aditiva. To věci nepomůže, je nutné přesně dodržovat poměr určený výrobcem na obalu a v žádném případu aditivum dále nepoužívat při teplotách nad bodem mrazu.
Nejhorší variantou je, když motorista vyjede do mrazů s přechodovou nebo dokonce letní naftou v palivové nádrži. Jakou radu v takové situaci mohou odborníci nabídnout?
Pokud není nádrž plná, doporučuje se dočerpat ji maximálně arktickou nebo alespoň zimní naftou, kterou je vhodné následně podpořit vhodnými aditivy. Samozřejmě neriskovat jízdu k čerpací stanici, ale zajet k ní s kanystrem v jiném, například benzinovém vozidle. Pokud už se ale na cestu vydáme a sítko se ucpe zmrzlými krystalky parafínu, zkusíme vůz dostat do garáže a budeme doufat, že dojde k tání zmrzlých krystalků a vše bude opět v pořádku. V horším případě nezbývá než se obrátit na asistenční službu.
Co se v palivovém traktu vznětového motoru odehrává, že nafta „zamrzne“? Součástí směsi, které říkáme nafta je i parafín, který obvykle čirou naftu při nízkých teplotách může „zakalit“. Způsobují to právě mrznoucí krystalky parafínu. Ty sice mohou vzniknout i při dlouhodobém stání vozidla na mrazu, ale obvyklejší je, že se dostanou palivovým traktem do sítka vstřikovacího čerpadla až při jízdě. Díky své velikosti pak sítko ucpou a motor se jednoduše „udusí“. K tomu všemu může přispět i situace, kdy se vůz málo používá a jen málo kdy dochází k úplnému vyčerpání paliva z nádrže. Díky tomu se v ní nachází větší než obvyklé množství nečistot a dokonce i vody, které společně s mrazy zanesou palivový filtr.
Co z dané situace plyne? Specialisté automotoklubu nabádají: Vědět a pamatovat si, že existují 4 druhy nafty a 2 druhy řešení problému, a podle toho se na zimu připravit. Je to na nás motoristech, abychom svůj vůz na zimní problémy včas připravili.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?