Ano, odkládání ruky tam, kam nepatří, odkládání nohy tam, kam nepatří - nešvarů, kterých se za volantem dopouštíme, je mnoho. Někdy jimi ubližujeme svému vozu a jindy zase ostatním účastníkům silničního provozu. Pravdou však je, že všechny tyto věci děláme většinou neúmyslně - o tom, že by mohly autu škodit nemáme mnohdy ani tušení. Které činnosti to jsou? A kdo nás je naučil?
Začneme ale od konce - odkládání ruky i nohy na nesprávné místo nás totiž nenaučili v autoškole, ale museli jsme se je naučit postupně sami. Pokud totiž dodržíme tu ideální a vlastně jedinou správnou pozici za volantem, budeme volant držet oběma rukama a ruka nám k řadící páce sjede jen tehdy, chceme-li zrovna změnit rychlostní stupeň či vyřadit. Jenže pokud budeme například popojíždět v koloně či typickém pražském provozu, a řadit a vyřazovat každou chvíli, časem nám jedna ruka na řadící páce prostě zůstane.
V tak pomalé rychlosti, kterou se v kolonách běžně pohybujeme navíc obě ruce na volantu přeci nepotřebujeme. Otázkou potom zůstává, jak velkou silou na řadící páku působíme. Pokud totiž budeme ruku držet vlastní silou, "zase tolik se nestane". Pokud ale patříme mezi řidiče, kteří sedí vyloženě špatně - tj. naklonění doprostřed automobilu, opírajíc se přitom o loketní opěrku a řadící páku, pak již dochází k nadměrnému opotřebení některých dílů. Které to jsou?
Tato poloha je bohužel zvláštně poslední dobou velmi častá a oblíbená zejména u mladých řidičů. Jenže tlakem na řadící páku vyvíjíme tlak také na táhla vedoucí k převodovce, a jimi zase na vidličky, kterými se v převodovce volí jednotlivé rychlostní stupně. Zde pak vzniká nadměrné tření mezi vidličkami a ozubenými koly či synchrony, které má za následek rychlejší opotřebení převodového soukolí.
Pokud toto chování doplníme ještě odkládáním levé nohy na spojkový pedál, můžeme rovnou počítat s tím, že pravidelný servis přijde mnohem dříve, než odpovídá servisním tabulkám. I tento fakt se vyskytuje u mnoha řidičů, a vznikl zejména z důvodu lenosti časté změny polohy při častém řazení. Jenže již při samotném odložení nohy na spojkový pedál, dochází z dlouhodobého hlediska k výraznému opotřebení spojkového ložiska, v horším případě pak k určitému, více či méně citelnému, prokluzu spojky.
Výše zmíněné chování má tak jediný výsledek - dřívější servis a větší investice s ním spojené. Ať už je však automobil ve kterém jezdíme půjčený či služební, pokud máme k automobilům alespoň nějaký vztah, měli bychom se těmto nešvarům vyvarovat. Oba výše zmíněné nešvary pak samozřejmě platí pouze pro vozidla s manuální převodovkou.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?