Ano, odkládání ruky tam, kam nepatří, odkládání nohy tam, kam nepatří - nešvarů, kterých se za volantem dopouštíme, je mnoho. Někdy jimi ubližujeme svému vozu a jindy zase ostatním účastníkům silničního provozu. Pravdou však je, že všechny tyto věci děláme většinou neúmyslně - o tom, že by mohly autu škodit nemáme mnohdy ani tušení. Které činnosti to jsou? A kdo nás je naučil?
Začneme ale od konce - odkládání ruky i nohy na nesprávné místo nás totiž nenaučili v autoškole, ale museli jsme se je naučit postupně sami. Pokud totiž dodržíme tu ideální a vlastně jedinou správnou pozici za volantem, budeme volant držet oběma rukama a ruka nám k řadící páce sjede jen tehdy, chceme-li zrovna změnit rychlostní stupeň či vyřadit. Jenže pokud budeme například popojíždět v koloně či typickém pražském provozu, a řadit a vyřazovat každou chvíli, časem nám jedna ruka na řadící páce prostě zůstane.
V tak pomalé rychlosti, kterou se v kolonách běžně pohybujeme navíc obě ruce na volantu přeci nepotřebujeme. Otázkou potom zůstává, jak velkou silou na řadící páku působíme. Pokud totiž budeme ruku držet vlastní silou, "zase tolik se nestane". Pokud ale patříme mezi řidiče, kteří sedí vyloženě špatně - tj. naklonění doprostřed automobilu, opírajíc se přitom o loketní opěrku a řadící páku, pak již dochází k nadměrnému opotřebení některých dílů. Které to jsou?
Tato poloha je bohužel zvláštně poslední dobou velmi častá a oblíbená zejména u mladých řidičů. Jenže tlakem na řadící páku vyvíjíme tlak také na táhla vedoucí k převodovce, a jimi zase na vidličky, kterými se v převodovce volí jednotlivé rychlostní stupně. Zde pak vzniká nadměrné tření mezi vidličkami a ozubenými koly či synchrony, které má za následek rychlejší opotřebení převodového soukolí.
Pokud toto chování doplníme ještě odkládáním levé nohy na spojkový pedál, můžeme rovnou počítat s tím, že pravidelný servis přijde mnohem dříve, než odpovídá servisním tabulkám. I tento fakt se vyskytuje u mnoha řidičů, a vznikl zejména z důvodu lenosti časté změny polohy při častém řazení. Jenže již při samotném odložení nohy na spojkový pedál, dochází z dlouhodobého hlediska k výraznému opotřebení spojkového ložiska, v horším případě pak k určitému, více či méně citelnému, prokluzu spojky.
Výše zmíněné chování má tak jediný výsledek - dřívější servis a větší investice s ním spojené. Ať už je však automobil ve kterém jezdíme půjčený či služební, pokud máme k automobilům alespoň nějaký vztah, měli bychom se těmto nešvarům vyvarovat. Oba výše zmíněné nešvary pak samozřejmě platí pouze pro vozidla s manuální převodovkou.
V loňském roce jsme si do testu vzali hned několik lehce ojetých SUV z prémiového segmentu. Začalo to s Audi Q5, BMW X3 a minulý týden jsme přidali do party Volvo XC60. Vyzkoušeli jsme i aktuální generaci Lexusu NX. Bylo tedy na čase sáhnout také po Mercedesu GLC a zjistit, kdo je skutečným králem této třídy.
Oblíbené středně velké SUV ze světa prémiových značek, které má rozhodně co nabídnout. Volvo XC60 boduje designem, bezpečností i univerzálností, ale ne všechno je zlato, co se třpytí. Dobrou zprávou je, že dnes se dá pořídit za velmi zajímavé peníze, díky čemuž jde o překvapivě dostupné a velmi univerzální auto pro široké spektrum zákazníků.