Ano, odkládání ruky tam, kam nepatří, odkládání nohy tam, kam nepatří - nešvarů, kterých se za volantem dopouštíme, je mnoho. Někdy jimi ubližujeme svému vozu a jindy zase ostatním účastníkům silničního provozu. Pravdou však je, že všechny tyto věci děláme většinou neúmyslně - o tom, že by mohly autu škodit nemáme mnohdy ani tušení. Které činnosti to jsou? A kdo nás je naučil?
Začneme ale od konce - odkládání ruky i nohy na nesprávné místo nás totiž nenaučili v autoškole, ale museli jsme se je naučit postupně sami. Pokud totiž dodržíme tu ideální a vlastně jedinou správnou pozici za volantem, budeme volant držet oběma rukama a ruka nám k řadící páce sjede jen tehdy, chceme-li zrovna změnit rychlostní stupeň či vyřadit. Jenže pokud budeme například popojíždět v koloně či typickém pražském provozu, a řadit a vyřazovat každou chvíli, časem nám jedna ruka na řadící páce prostě zůstane.
V tak pomalé rychlosti, kterou se v kolonách běžně pohybujeme navíc obě ruce na volantu přeci nepotřebujeme. Otázkou potom zůstává, jak velkou silou na řadící páku působíme. Pokud totiž budeme ruku držet vlastní silou, "zase tolik se nestane". Pokud ale patříme mezi řidiče, kteří sedí vyloženě špatně - tj. naklonění doprostřed automobilu, opírajíc se přitom o loketní opěrku a řadící páku, pak již dochází k nadměrnému opotřebení některých dílů. Které to jsou?
Tato poloha je bohužel zvláštně poslední dobou velmi častá a oblíbená zejména u mladých řidičů. Jenže tlakem na řadící páku vyvíjíme tlak také na táhla vedoucí k převodovce, a jimi zase na vidličky, kterými se v převodovce volí jednotlivé rychlostní stupně. Zde pak vzniká nadměrné tření mezi vidličkami a ozubenými koly či synchrony, které má za následek rychlejší opotřebení převodového soukolí.
Pokud toto chování doplníme ještě odkládáním levé nohy na spojkový pedál, můžeme rovnou počítat s tím, že pravidelný servis přijde mnohem dříve, než odpovídá servisním tabulkám. I tento fakt se vyskytuje u mnoha řidičů, a vznikl zejména z důvodu lenosti časté změny polohy při častém řazení. Jenže již při samotném odložení nohy na spojkový pedál, dochází z dlouhodobého hlediska k výraznému opotřebení spojkového ložiska, v horším případě pak k určitému, více či méně citelnému, prokluzu spojky.
Výše zmíněné chování má tak jediný výsledek - dřívější servis a větší investice s ním spojené. Ať už je však automobil ve kterém jezdíme půjčený či služební, pokud máme k automobilům alespoň nějaký vztah, měli bychom se těmto nešvarům vyvarovat. Oba výše zmíněné nešvary pak samozřejmě platí pouze pro vozidla s manuální převodovkou.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.