Tomáš Pospíšilík: „Řídit Škodu Fabii R5 je nepopsatelný zážitek.“

Tomáši, v závěru loňské sezóny jsi provedl přestup z R2 do R5. Jak moc těžký byl pro tebe tento přechod?

„Po prvních metrech, které jsem odjel s fabií na polygonu v Kopřivnici, jsem byl překvapen, jak auto funguje a jak snadno se řídí. Se čtyřkolkou jsem měl zkušenosti z autokrosu, což mi pomohlo. Začátek nebyl lehký, měl jsem návyky z dvojkolky a musel se do toho znovu dostat. Během sezóny jsem se s autem hodně učil, protože rozdíly mezi R2 a R5 jsou obrovské a my přicházeli na nové poznatky závod od závodu. Čím víc se zrychlovalo, tím víc bylo auto náročnější na řízení, dělal jsem chyby. Vše bylo mnohem rychlejší a o to víc se člověk musel soustředit, aby vše dělal přesně tehdy, kdy měl.“

Musel jsi změnit styl jízdy a rozpis?

„Styl jízdy jsem musel změnit okamžitě. Čtyřkolka vyžaduje hodně odlišný styl, ale v rozpisu už tolik změn nebylo. Bylo to spíš o hlavě, zvyknout si na největší rozdíly mezi auty, vyšší rychlosti do zatáček, kratší brzdné body.“

Podle výsledků v letošní sezóně ses se Škodou Fabií R5 už sžil…

„Ano, už vím, co od auta čekat. Teď hodně pracujeme na nastavení auta. Zde je to ovšem běh na dlouhou trať, neustále se zlepšujeme a přizpůsobujeme daným závodům. V nastavení jsme měli velké rezervy. K některým jsme se dostali až později. Nebylo to tak, že jsme přišli k hotovému a hned se jelo. Museli jsme jít vlastní cestou, která pochopitelně nebyla rychlá, ani levná. Proběhlo mnoho testů, kde jsem si zkoušel různé změny nastavení a učil se porozumět novému autu.“

Jediný smolný moment byl na Šumavě, co se tady přihodilo?

„Sešlo se zde více věcí dohromady. Nebyl jsem spokojený s nastavením na prvních rychlostních zkouškách. V servisu jsem udělal změny na podvozku. První pocit po změnách v erzetě byl lepší, auto se dobře ovládalo a bylo přesnější, což mi umožnilo jet agresivněji. V další RZ jsem to ale s agresivitou přehnal a do jedné pravé zatáčky jsem najel rychleji. Na výjezdu jsem se dostal levým zadním kolem na krajnici, kde byla tráva. Auto se svezlo trochu víc smykem a do následující levé zatáčky jsem už neměl čas na dobrzdění. Rozhodl jsem se ji katovat, ale byl tam betonový hranol. Na poslední chvíli jsem fabii strhnul mimo hranol doprava, kde byla louka. Bohužel nešla vidět příkopa, která byla zarostlá travou. Zůstali jsme v ní zaklínění a z vozu jsme se nemohli dostat ven, aniž bychom ještě více auto poškodili. Tak jsme si tam hodinu poseděli, než přijela na pomoc vyprošťovací technika.“

Jaké plány jsi měl do sezóny 2018? Které šampionáty jsi chtěl absolvovat?

„Plán byl absolvovat velký český mistrák, který jsme chtěli doplnit starty v ERT šampionátu a domácími sprinty Kopná a Vsetín. Zároveň jsem chtěl nabrat co nejvíce zkušeností na nejrůznějších typech povrchů. Na umístění jsme nekladli důraz, byla to testovací sezóna.“

Sprinty tedy byly pouze jako příprava?

„Byla to nevhodnější příležitost mimo testů najet potřebné kilometry a hlavně nasbírat důležité zkušenosti. Sprinty jsme zvolili díky tomu, že byly poblíž našeho zázemí. I konkurence byla veliká a bylo s čím porovnávat.“

Trošku paradoxem je, že právě při sprintu ve Vsetíně jsi dosáhl zatím svého nejlepšího výsledku. Vedle celkového umístění i vyhraná erzeta…

„Dá se říci, že vsetínský sprint je téměř domácí podnik. Samozřejmě jsem se tu po celé sezóně v R5 cítil nejlépe. Udělali jsme pokrok, který se začal projevovat, a taky jsem si užíval krásné rychlostní zkoušky. Dařilo se mi již v Příbrami, kde jsem byl s umístěním spokojen. Začátek závodu byl vlažný, ale postupně jsme zrychlovali, hlavně ze závěru soutěže mám radost. Jeli jsme rychle a vyrovnaně. Ve Vsetíně jsme pokračovali v rychlosti i vyrovnanosti, podařilo se nám vyhrát RZ Semetín. Z tohoto dílčího výsledku jsem měl pochopitelně velkou radost, neboť i na Vsetíně se sešla silná konkurence.“

Velký domácí mistrák… Tady tipuji, že jsi možná čekal víc, mám pravdu?

Neřekl bych. Šli jsme do sezóny bez jakýchkoliv zkušeností s fabií R5, ať už co se týče servisování, nastavení vozu nebo testovaní. Před sezónu jsme jeli závod v Rakousku. Podmínky, které zde panovaly, nám moc nepomohly a bylo to spíš o tom udržet auto na cestě. Každá druhá zatáčka byla komplet pod bahnem. Následně začalo ještě pršet a u našeho vozu se vyskytl problém s ložiskem kola, díky kterému jsme předčasně skončili. Neměli jsme stanovený výsledek, do jakého umístění chceme být. Sezónu jsme pojali jako startovací a tak jsme k tomu i přistupovali. Neinvestovali jsme tolik financí do pneumatik, ani benzínu. Měli jsme sériový benzín, na závodní jsme přešli až ke konci sezony. Jak velký rozdíl v tom všem byl, už víme. Jak je u nás velká konkurence a tahá se o vteřinky, pak už jde o detaily. Proto když to shrnu, tak umístění v TOP 10 a vyjetá ASN licence na příští rok je velmi dobrý výsledek.“

Který závod se ti nejvíce povedl a který naopak bys raději vymazal?

„Vymazal bych Šumavu. Díky chybě jsem se připravil o body a zkušenosti. Nejvíc se mi povedla Příbram a Vsetín. V průběhu roku jsem se stále učil s autem sžívat a tyto poznatky se projevily ke konci sezóny. Ve Vsetíně jsme měli už dobrou rychlost a hlavně jsme jeli bez chyby.“

V letošním roce jsi startoval i v Central Rally Trophy. Na jejím konci bronz, tady asi panuje spokojenost…

„Spokojenost panuje hlavně díky poznatkům, které jsme získali. Diametrálně odlišné od našich českých byly charaktery rychlostních zkoušek. Výsledek nepovažuji za úspěch, měli jsme na víc. Bohužel nebyl ani jediný závod, kde bychom neměli problémy. Krumlov byl protrápený kvůli počasí, které panovalo, a místy to byl opravdu extrém. V Chorvatsku v Zagrebu jsme chybovali v době, kdy jsme vedli soutěž, a po výměně kola jsme hodně ztratili. V rakouském Weizu nás potrápil pop off ventil hned z kraje soutěže, ale závod jsme dokončili. Ve Slovinsku v Nové Gorici jsme měli problémy se svody motoru, ale i tady jsme spatřili cílovou rampu, byť jsme jeli v nouzovém režimu.“

Když vezmeme sezónu 2018 v globálu – spokojenost či nespokojenost?

„Spokojenost, neboť jsme se hodně naučili. Byla to i velká daň za neznalost a nezkušenost. O to víc si vážíme výsledku a ceníme si ho. S tak velkou konkurencí, jaká panuje v naší třídě, jsem se ještě nesetkal. Byla to hodně náročná sezóna.“

Sezóna 2019 pomalu klepe na dveře. Techniku ani spolujezdce patrně měnit nebudeš. Kde všude tě tedy v příštím roce uvidíme?

„S Jirkou Hovorkou budeme pokračovat nadále a fabii R5 také měnit nebudeme. Plány zatím ještě nemáme uzavřené. Ale zřejmě se nebudou lišit od sezóny 2018. Určitě plánujeme přidat zahraniční podniky a využít nasbírané zkušenosti z kilometrů v sezóně 2018. A je jasné, že já i celý tým se na novou sezónu velmi těšíme.“

Co bys chtěl vzkázat rally příznivcům?

„Bez správných rally fanoušků by nebyla ta opravdová rally. Sledovat plná divácká místa je super. Takže hlavně, aby v tom s námi „jeli“ dál se stejnou dravostí, radostí a emocemi. Doufám, že díky velké konkurenci se mají na co dívat. Jsem rád za každého příznivce a nadšence pro automobilové soutěže. I já jím jako malý kluk byl a dostalo mě to až sem.

Chtěl bych poděkovat jak celému týmu, který se mnou trávil veškeré závody, tak svým partnerům za podporu v letošním roce. Fanouškům, kteří mi věřili a podporovali mne. Byl to krásný rok, za který jsem moc rád. Řídit takové auto je nepopsatelný zážitek a splněný sen.“