Suzuki Super Carry se v jedné ze svých specifikací kdysi dávno mihlo také u nás, pravdou ale je, že největší popularity dosahuje v Japonsku, kde se poprvé ukázalo již v roce 1967, a Indii. V těchto dnech míří do výroby v pořadí již jedenáctá generace malého pracanta, kterou mimo jiné trhy dostane také Jihoafrická republika, kde vůz oslavil svou premiéru.
Na rozdíl od některých v Evropě prodávaných užitkových modelů si Super Carry na nic nehraje a svým majitelům (a celému okolí) jasně říká, pro jaké účely vzniklo. Světlá výška 175 milimetrů zlepšuje pohyb po méně kvalitních silnicích, plastové nárazníky pro změnu zaručí, že nebudete každý týden trávit v lakovně. A pak je tu interiér, který obsahuje jen volant, pedály, místa k sezení a řadicí páku. Na nějakou středovou konzoli zapomeňte, to samé na rádio nebo ventilaci. Stačí přece stáhnout okno. Praktické jsou ovšem dvě otevřené schránky ve vrchní části palubní desky.
Hlavním cílem 3,8 metru dlouhého a 1,56 metru širokého valníčku totiž není pohodlně odvézt pasažéry, ale převézt co nejvíc nákladu z bodu A do bodu B. K tomu je určena korba, kterou lze opatřit také krycí nástavbou, s délkou 2,18 metru a šířkou 1,49 metru, respektive užitečná hmotnost 750 kilogramů. K zahození není ani poloměr otáčení s hodnotou 8,6 metru.
Pod kapotou zážehový čtyřválec o výkonu 73 koní při 6000 ot./min s točivým momentem 101 Nm při 3000 ot./min. Pětistupňová manuální převodovka pohání zadní kola. Vpředu je nezávislé zavěšení MacPherson, vzadu potom klasická tuhá náprava s listovými pery. Opět kvůli nákladu. Do JAR, kde cena statuje na 129 900 randech (cca 202 000 korun), bude vozidlo importováno z Indie. Tam bude pod značkou Maruti Suzuki probíhat jeho výroba. Na prakticky domácím trhu se užitkový Super Carry objeví v příštích měsících.
V pokračování našeho dlouhodobého testu se vrhneme na to, jak „čtyřka“ po faceliftu jezdí a zda-li je motor důstojnou volbou do takto charismatického vozu s krásným interiérem. Nechybí ani nějaké ty vady na kráse a finální hodnocení.
Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plug‑in hybridům pohodlně zaplatit i tankování.