V neděli 11. a v pondělí 12. června se hlavní náměstí v Le Mans odělo do zvláštního hávu. Co se děje ve velkých bílých stanech, které se najednou objevili v centru tohoto malebného středofrancouzského města?
V neděli 11. a v pondělí 12. června se v Le Mans odehrávají technické přejímky a registrace jezdců, kterými de facto začíná týden vrcholící o následujícím víkendu legendárním závodem 24 hodin Le Mans. Všech 180 jezdců a 60 vozů se postupně představí na Place de la République v samém srdci Le Mans.
Tato dvoudenní událost nabízí jedinečnou příležitost pro skalní fanoušky i náhodné kolemjdoucí, kteří si tak mohou detailně prohlédnout závodní vozy a jejich piloty, kteří přijeli bojovat se štěstěnou v největší výzvě světového okruhového motorsportu.
Na náměstí jsou umístěny 3 velké bílé stany, do kterých jezdci s mechaniky postupně zatlačí jednotlivé závodní vozy. V prvním stanu je každý vůz přeměřen, aby se zkontrolovaly jeho rozměry. Kontrolují se zde nejenom tři základní míry, tedy délka, šířka a výška, ale také rozvor, přední a zadní převis, výška přítlačného křídla, rozměr ploutve (u prototypů) a další míry, které jsou jasně dané technickými regulemi. K tomu technici FIA používají 3D scannery, díky kterým lze vytvořit detailní „otisk“ konkrétního vozu přímo v měřícím zařízení, které tak velmi rychle zjistí veškeré předepsané rozměry s přesností na desetinu milimetru.
Po vyhotovení počítačového obrazu putují vozy do dalšího stanu, který ve svých útrobách skrývá zvedací plošinu a další potřebné technické vybavení. Zde se kontroluje podvozek a spodní část vozu. Plošina je vybavena laserem, který dokáže rychle a zcela přesně přeměřit tuto neméně důležitou část každého vozu, která je však jinak zcela skryta před zraky všech zúčastněných. Ovšem fyzika je všudypřítomná a platí pro všechny stejně a proto detailní technické předpisy pokrývají i tuto část vozů, která zůstává běžným pohledům skryta. V tomto stanu je umístěna také váha, která zjistí hmotnost závodních vozů.
Třetí stan představuje jakousi šatnu, ve které jsou z vozu sejmuty díly karoserie, aby bylo možné zkontrolovat všechny předepsané bezpečnostní prvky, jako jsou hasící zařízení, bezpečnostní rám a pásy, pojistky a vypínače, indikátory, hybridní bezpečnostní systémy a další předepsané vybavení. Kontroluje se samozřejmě i palivová nádrž, záchytná nádrž oleje, světelné a signalizační systémy, transpondéry, lokátory a další předepsaná zařízení. Testuje se datový systém, a samozřejmě i tzv. „černá skřínka“, kterou musí být vybaven každý závodní vůz. Zkouší se i komunikační systémy, které mají na starosti přenos dat a informací od ředitelství závodu a traťových maršálů do každého vozu. Rozsah kontroly je jasně specifikován a technici mají pro kontrolu každého vozu vyhrazeno 50 minut.
V sousedství těchto 3 velkých stanů se nachází ještě jeden, který je svými rozměry sice o něco menší, ale je neméně důležitý. V něm se odehrává oficiální registrace jezdců. V jejím rámci se kontrolují nejen závodní licence a další dokumenty, ale i předepsané jezdecké vybavení. Jezdec musí předložit kombinézu, helmu (včetně zádržného systému hlavy), nehořlavé prádlo a další vybavení. Po této kontrole se pořizují oficiální fotografie a případné další mediální náležitosti. Teprve poté se mohou jezdci vrátit ke svým vozům, aby se mohla provést velká skupinová fotografie. Ta slouží nejen jako doklad účasti pilota v závodě, ale objevuje se například i v ročence Le Mans.
Podívejte se na malou fotogalerii s přejímkou vozů Porsche:
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?