VIDEO s Alešem:Okružní etapa kolem Volgogradu byla pokračováním bitvy „modrých proti červeným“ z první etapy. Aleš Loprais dlouho tahal za delší konec, ale skončil třetí.
S novou etapou přišly i nové terény, ve druhé poloviny 309 kilometrů dlouhé speciálky přišla i dunová pole. Právě písečné úseky notně zpomalily rychlostní průměry až k celkové hranici 75 km/h, a to nejlepší kamiony atakovaly svými časy první trojku v celkovém pořadí osobních aut. Aleš do etapy vyrazil jako druhý v pořadí, ale postupnoým snažením nabíral náskok jak na Eduarda Nikolajeva, tak i na mladého Ajrata Mardějeva s poslední specifikací Kamazů. Na druhém kontrolním bodu dokonce měl na Nikolajeva náskok převyšující 5 minut a dostal se do virtuálního vedení v celkovém pořadí, ale to se mu nepodařilo udržet kvůli navigačním problémům v závěru etapy.
„Rusové nás dnes nepředstihli, prostě jsme dojeli do cíle jinudy, což je škoda. První tři čtvrtiny etapy fungovaly naprosto bezvadně a jízdu jsem si hodně užíval. Až v poslední části jsme vyrobili několik navigačních chyb, a to nás stálo cenný čas. Dokonce jsme museli zastavit a ptát se ruských policistů na cestu. Akce však pokračuje a stále jsme ve hře,“ řekl Aleš Loprais po dojezdu etapy, po níž velmi těsně klesl na třetí místo za jejího vítěze Ajrata Mardějeva.
Solidní čtvrtou příčku zajel i majitel Eurol Veka MAN týmu Peter Versluis a ukázal tak svůj další progres ve svérázné disciplíně dálkových soutěží kamionů.
Závodníci jsou při soutěži sužováni velkým horkem a dehydratací. „Po dojezdu jsem vypil litr naší šedesátdevítky a čtyři litry vody. Ztráty tekutin jsou obrovské,“ líčil Aleš. Do druhé etapy už bohužel kvůli technickým defektům neodstartovaly MAN Franze Echtera a Tatra Václava Svobody.
Poslechněte si zhodnocení druhé etapy přímo od Aleše z kabiny jeho závodního trucku:
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?