Dakarská poznání Davida Vršeckého

Dakar nelze popsat„Metal jsem salta kamiónem. Viděl přes milión nadšených fanoušků. Bál se o kluky z auta Martina Kolomého a zažil nouzové přistání. Na prvních deset dní nového roku hodně adrenalinu,“ potvrdil David po svém příletu do Prahy. Jak dále dodal, přestože původní plán, soutěž dokončit, nevyšel, vrací se do Čech s řadou zajímavých poznatků. „Slyšel jsem toho o Dakaru hodně, viděl spoustu obrazového materiálu. Ve srovnání s tím, co jsem zažil v Argentině, je to ale o ničem. Dakar nelze převyprávět, Dakar se musí zažít. Nabyl jsem dojmu, že se jedná o soutěž, jejímž primárním cílem je od začátku devastace závodníků. Šanci přežít, tedy dojet mají jen ti nejsilnější.“

Přestože má David na svém kontě dva tituly mistra Evropy v závodech tahačů a je držitelem pěti rychlostně-vytrvalostních rekordů v jízdě, schopnosti organizátorů ho příjemně šokovaly. „Už taková na první pohled banální věc, jako je technická přejímka všech aut, motorek a čtyřkolek nabízí člověku úchvatný zážitek. Všechno funguje. Stejně tak, jako organizace závodu. Když mám někam jet osm set kilometrů, říkám si, jak je to daleko. Na Dakaru se jedná o jedinou etapu. A pokud se chcete nějak umístit, musíte jet celou dobu na hraně!

Diktát značekPouhých několik dnů stačilo Davidovi k poznání toho, že původní soutěž dobrodruhů ovládají a v dalších letech budou nepochybně dále ovládat tovární giganty jako Volkswagen, BMW či KAMAZ. „Vzhledem k tomu, že Jižní Amerika je přece jen dále, než Afrika, vedle přípravy na závod hrají hlavní roli logistika a schopnost připravit posádkám co nejlepší podmínky. S Robinem Dolejšem jsme jenom zírali na to, co všechno dokážou udělat tovární týmy pro své hvězdy kalibru Sainze, Peterhansela nebo Čagina s Kabirovem,“ říká David. „Měl jsem možnost stát u zrodu Buggyry, tedy privátní značky, které dokázala a dokáže porážet produkty velkých továren. Na Dakaru si to v této chvíli nedokážu dost dobře představit. Každé přijetí do bivaku představuje konfrontaci s brutální finanční i organizační silou koncernů, pro které představují dva týdny na soutěži ideální marketingovou možnost prezentace. V případě jezdců na vozech značky KAMAZ jsem poprvé viděl, co znamená, když se řekne, že peníze nehrají žádnou roli. Stačí, pokud se vyhrává. Žádná romantika, ale velký byznys.“

Výzva Dakar trvá!Bezprostředně po návratu do Česka nechtěl David příliš dumat nad svou další dakarskou budoucností. „Je to hodně čerstvé. Naše posádka sice vypadla hodně brzo, pak jsme ale dopravovali za strastiplných podmínek poničené auto do Buenos Aires, takže jsme svým způsobem pokračovali. Potřebuji proto od Dakaru časový odstup,“ vysvětloval David s tím, že zmiňovanou přepravu zelené Tatry, které byla vyhlášena nejkrásnější „účastnící“ soutěže, využili s Markem Spáčilem ke konstruktivním debatám. „Bavili jsme se o tom, co všechno lze vylepšit z technického hlediska na autech. Prakticky na všem jsme se shodli. V mém případě výzva Dakar trvá, ale, co bude za rok, to v této chvíli opravdu nevím.“