Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Spousta bývalých pilotů F1 se od roku 2000 pokusila uspět i v DTM, ale ani jednomu z nich se nepovedlo vyjet titul. Pascal Wehrlein má za to, že ví, proč tomu tak je.
Jezdci F1 se občas snaží prodlužovat svoji závodní kariéru ještě v DTM. Jezdci jako Keke Rosberg nebo Hans-Joachim Stuck slavili dokonce velké úspěchy. Také od znovuzrození DTM v roce 2000 se představitelé společnosti ITR, promotéra série, hodně snaží, aby do DTM dostali velká jména.
Aktuálně jezdí v DTM dva jezdci se zkušeností z F1 - Timo Glock a Paul di Resta (ten ale do F1 odešel po zisku titulu v DTM). Jenže titul mistra DTM se žádnému bývalému pilotovi F1 od roku 2000 nepodařilo vyjet. Kde je problém? Pascal Wehrlein má za to, že zná důvod. Čerstvě korunovaný mistr DTM ví, o čem mluví - během roku toho ujel hodně na simulátoru Mercedesu a svezl se už také s monopostem (Mercedesu i Force Indie) přímo na okruhu.
Jemu osobně přesedání mezi jednolivými vozy problém nedělalo. Možná i proto si vyvinul teorii, proč jezdci z F1 nemají v DTM na růžích ustláno: "Myslím, že největší rozdíl je v tom, že v DTM ještě nejsem tak dlouho. Proto mi nepříjde přesedání mezi vozy F1 a DTM tak obtížné. Jezdci jako Ralf Schumacher, David Coulthard nebo Mika Häkkinen jezdili dlouhá léta v F1, to se potom mění jezdecký styl hůř," řekl mladík pro Sky Sport.
Z výše zmíněných jezdců vyhrál závod DTM pouze Mika Häkkinen (před ním se to povedlo ještě Jeanu Alesimu). Schumacher se jednou postavil na podium a Coulthard nezvládl ani to. V DTM nezazářil ani Hein-Harald Frenzen. Obecně tedy zůstávájí jezdci z F1 za očekáváním.
"Když jezdíte dlouhá léta jednu závodní sérii, tak si pro ní vyvinete závodní styl," to by mohlo vysvětlovat i problémy Paula di Resty, který po návratu do DTM stále hledá formu, která jej dovezla k titulu v roce 2010 (tedy před odchodem do F1). I když se vozy DTM svým chováním hodně blíží fomulovým strojům, Pascal Wehrlein upozorňuje na rozdíly: "DTM chce jiný jezdecký styl, proto mělo tolik jezdců problémy."
Do další recenze dorazila spalovací verze aktuální generace „céčka“ v praktické karoserii kombi, navíc s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů. S podobným nájezdem se hravě dostává pod hranici milionu, přestože původní cenovka byla výrazně vyšší. Jak si ale vede moderní interiér s velkým displejem? A neubírá snížený podvozek na komfortu?
Mini Cooper S není nejlevnější ani nejrychlejší hothatch na trhu, přesto patří mezi ty nejžádanější. Důvod je jednoduchý – styl, charisma, tradice a jízdní projev. Nestojí málo, ale jako 2 roky stará ojetina s nízkým nájezdem už může začít dávat smysl.
