Jamie Green, který prakticky půlku sezony vedl tabulku jezdců v DTM, ví, co musí udělat, aby se vrátil zpět na čelo. Jeho problémem je výkon na mokré dráze. To jej handicapovalo i na okruhu Red Bull Ring.
Green vyhrál tři z úvodních čtyř závodů sezony (včetně ceněnného double na Lausitzringu). Před Norisringem vedl dokonce o 23 bodů. Jenže pak přišla série pěti závodů bez bodů. Díky tomuto půstu se propadl na čtvrté místo v tabulce a na vedoucího Mattiase Ekströma ztrácí 20 bodů.
V Rakousku se trápil s tím, aby dostal mokré pneumatiky do provozního okna. Letos se jelo na mokru ještě jednou na Hockenheimu a i tam se jezdec trápil. Na přímou otázku, jestli je jízda na vodě jeho problémem, odpověděl: "Zdá se že ano.
Vloni jsme měli pár mokrých závodů, nebo alespoň jejich částí, a to jsem byl rychlý. Letos jsem naopak na mokru nestačil. Jezdci se stejným autem, jako třeba Mattias [Ekström] a nebo Edoardo [Mortara], jsou za stejných podmínek rychlí. Navíc je to u nich pravidlem. Já se jim ani neblížím.
Podle mě je jasné, že děláme něco špatně. Máme v podstatě stejné auto, takže zřejmě pneumatiky nedokážeme donutit pracovat správně. V závodě je hlavní jezdec, auto a pneumatiky - pokud jedna z těchto tří věcí nespolupracuje, pak nemůžete být konkurenceschopní. Na suchu se nám to daří, ale za mokra máme jisté slabiny, na kterých je třeba zapracovat.
Dobrou zprávou je, že by se nám to mělo podařit, protože v týmu máme kluky, kteří to zvládají. Měli bychom to vyřešit." Greena v sobotu vyřadilo v Rakousku ze závodu problém s převodovkou, když jel na čele (jelo se druhé kolo závodu). Jamie však není nervozní a "budu pokračovat v dělání věcí tak, jako doposud."
"V sobotu jsem vedl a odešla mi převodovka, s tím nic nezmůžu. Není důvod, proč se tím stresovat. Prostě děláte svoji práci a občas vyhrajete a občas prohrajete. Aktuálně se mi nedaří, ale i tak jsem auto dostal do první řady na startu a vedl jsem závod. Všechno vypadalo dobře, takže z tohoto úhlu pohledu jsem odvedl dobrou práci."
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?