Víte co skrývají vozy DTM pod karosérií? Z čeho jsou vyrobeny jednotlivé díly a jaký výkon mají jezdci k dispozici? Platí při konstrukci vozů tvrdá soutěž nebo snižují náklady monopolní dodavatelé? V tomto článku Vám přinášíme něco podrobností, které nejsou běžně příliš známy.
Motor: V DTM se používají motory V8 s rozevřením válců 90 stupňů. Maximální zdvihový objem je 4 litry a maximálně jsou povoleny 4 ventily na jeden válec. Systém sání musí mít dva vzduchové omezovače o průměru 28 milimetrů. Dva týdny před zahájením sezony jsou tři motory oficiálně všem účastníkům zaplombovány a musí vystačit pilotům na celou sezonu.Výkon motorů pro DTM se pohybuje kolem 470 koní.
Převodovka: V DTM jsou povoleni pouze dva dodavatelé převodovek, jednotek a diferenciálu, a to buď od Herstellern Hewland nebo X-trac Stammen.
Pneumatiky: Pneumatiky jsou dodávané od jednoho výrobce, a to britského Dunlop. Na pření nápravu se používají pneumatiky velikosti 265/660-R18 a na zadní velikosti 280/660-R18. Přesný název je Dunlop SP Sport Maxx.
Brzdy: Brzdy jsou vyrobeny z uhlíkových sloučenin a vyrábí je firma AP. Brzdové kotouče stejně tak i brzdové třmeny jsou unifikované a stejné pro všechny týmy. Na sezonu jezdec obdrží šest sad brzd na přední nápravu a také šest sad na zadní nápravu.
Palivo: V DTM týmy používají jen jednu směs paliva, a to od Aralu (Ultimate 100).
Elektronika: Všechny vozy jsou vybaveny stejnou řídící jednotkou od firmy Bosch. Přenos dat během jízdy je zakázán.
Váha vozů: Nejnižší možná hmotnost vozů je 1070 kilo pro vozy letošní specifikace, 1060 kilo pro vozy z roku 2006 a 1040 kilo pro vozy z roku 2005.
Bezpečnost: Jezdec je v tzv. kokpitu, který je tvořen rámem z uhlíkových vláken. Každý vůz je navíc podroben tzv. crashtestu na přední i zadní část. K tomu je už od roku 2002 povinné použití tzv. systému HANS (Head and Neck Support).
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?