Říká Vám něco jméno Benny Caiola? Pokud ano, pak jistě víte, že tento podnikatel a sběratel automobilů patřil do kruhu přátel Horacia Paganiho, navíc byl historicky prvním zákazníkem jeho automobilky. A právě jemu je věnována (a po něm pojmenována) Huayra BC, doposud nejostřejší verze svého druhu.
Na rozdíl od svých předchůdců, Zondy R a Zondy Cinque, je Huayra BC určena primárně na běžné silnice. Zároveň ale byla zkonstruována tak, aby se ani v případě návštěvy okruhu nemusel majitel za své auto stydět. Dobrá, toto spojení je opravdu hodně nadnesené, protože Paganiho nejnovější kousek je vůbec nejlehčím homologovaným hypersportem. Váží přesně 1218 kilogramů, což je o 132 kilo méně než u standardního modelu. A nutno podotknout, že ani ten není žádným tlouštíkem.
Speciálně pro Pagani vyrobil Mercedes-AMG šestilitrový dvanáctiválec biturbo o výkonu 800 koní při 6200 ot./min s točivým momentem 1000 Nm při 4000 ot./min. O přenos síly na zadní kola se stará sedmistupňový automatizovaný manuál společnosti Xtrac s elektrohydraulickým řídícím systémem a karbonovými synchronizátory. S převodovkou spolupracuje nový elektronický aktivní diferenciál, přičemž váha celého řešení je o 40 procent nižší než u běžné dvouspojkové převodovky. Změna rychlostního stupně přitom zabere jen 75 milisekund. Od vozidel, závodících v Le Mans, byla odvozena konstrukce hnací hřídele.
Výhradně pro Huayru BC bylo vyvinuto nezávislé zavěšení s rameny z hliníkové slity HiForg, která se normálně využívá v letectví. Údajně se jedná o nejlehčí (oproti standardní Huayaře je toto zavěšení lehčí o 25 procent) a nejefektivnější řešení, jaké kdy bylo aplikováno na silniční sportovní vůz. Přepracováno bylo také ESP od firmy Bosch, vybavené režimy Comfort, Sport a Track. Karbon-keramické odvětrávané kotouče o průměru 380 milimetrů dodalo Brembo.
Karosérie byla aerodynamicky vyladěna k naprosté dokonalosti, s „běžnou“ Huayrou dokonce provedení BC sdílí pouze střechu. Ostatní díly jsou nové, na velké množství z nich byl navíc použit nový kompozit, který je o polovinu lehčí a pětinu pevnější než karbon. Mezi hlavní prvky karosérie patří rozšířený přední splitter, nové prahy, velké zadní křídlo a agresivní difuzor. Asi nemusíme říkat, že přítlak vozu se mnohonásobně zlepšil. Kovaná kola mají 20 palců vpředu a 21 palců vzadu, obuta jsou do pneumatik Pirelli P Zero Corsa o velikosti 255/30 vpředu a 355/25 vzadu. Sáhnout můžete také po okruhových gumách Pirelli P Zero Trofeo R, jež zvládnou přetížení až 2G, velikost kol v tom případě klesne o palec na obou nápravách.
Uvnitř se kombinuje několik materiálů, mezi nimiž převládá karbon a kůže. Ostatně, i tady museli mít inženýři na paměti, že klíčovou veličinou je hmotnost, proto nahradili klasickou ruční brzdu její elektronickou sestřičkou. Volant je potažen velurem, což má zlepšit celkovou ovladatelnost vozu. Ačkoliv už standardní sedadla jsou dostatečně sportovní, Huayra BC se může pochlubit ještě lepšími místy k sezení. Hodně stylově vypadá řadící páka s částečně nekrytým mechanismem řazení.
Vyrobeno by mělo být pouze 20 kusů, každý za částku 2,3 miliony euro (cca 62,2 milionů korun). Jak asi správně tušíte, všechny jsou již vyprodané.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?