Koncem ledna oplakali příznivci off-roadů konec Land Roveru Defender, který již nedokázal splnit přísné emisní a bezpečnostní limity. S těmi se neměl vyrovnat ani UAZ Hunter, což je ruský terénní model se základem v typu 469. Automobilka z Uljanovska ale už loni avizovala, že její vůz nakonec ve výrobě zůstane.
Podmínkou pro zachování výroby Hunteru se žebřinovým rámem a tuhými nápravami byla modernizace, zvyšující bezpečnostní standard. Té se UAZ podrobil v minulých dnech a její součástí je instalace úchytů Isofix na krajní zadní sedadla, tříbodového bezpečnostního pásu pro cestujícího vzadu uprostřed a signalizace nezapnutého pásu na místě řidiče.
Tím ale naštěstí celá omlazovací kůra zatím končí. V průběhu roku UAZ plánuje nasadit nové logo a obnovit paletu barev, opět ale nic, co by „kazilo“ charakter Huntera. Podle oficiálních stránek výrobce najdeme pod kapotou 2.7litrový benzínový motor o výkonu 128 koní s točivým momentem 210 Nm. Na obě nápravy (pohon zadních kol s mechanicky připojitelnou přední nápravou) přenáší sílu pětistupňová manuální převodovka Hyundai Dymos ve spolupráci s dvoustupňovou redukcí. O podvozku již byla řeč.
4100 milimetrů dlouhý Hunter je k dispozici ve stálém výbavovém stupni Classic, doplněném o limitované modely Pobednaja serjia a Trophy. Základní cena je 409 000 rublů (cca 125 000 korun), obě limitované série stojí o 50 000 rublů více (cca 15 300 korun). Za minulý rok si mimochodem terénního nezmara koupilo 3564 zákazníků a není vůbec jisté, jestli bude letošek pro Hunter konečnou…
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?