Během druhého závodního víkendu v barvách nového zaměstnavatele prožil Edoardo Mortara těžký víkend. Z Lausitzringu si odvezl jen šest bodů, to je pro jezdce jeho třídy málo, navíc dle Klause Ludwiga je Mortara nejlépe placeným pilotem v DTM.
Jedno auto v pro hlavního sponzora týmu, společnosti BWT, typicky růžových barvách budí u soupeřů respekt, druhé až tak moc ne. Po relativně ucházejícím startu do sezony na Hockenheimu (čtvrté a třinácté místo) měl Ital od závodu na Lausitzringu určitě vyšší očekávání. V sobotu Edoardo pro Mercedes vyjel šest bodů, v neděli ale ani bod. Zatímco jeho týmový kolega, Lucas Auer, ukazuje ambice na titul, tak někdejší pilot Audi zatím bojuje s novým závodním nářadím.
"Po volném tréninku jsem z auta neměl žádný pocit," řekl Edoardo Mortara v sobotu. "Bohužel jsme nenašli dobré vyvážení auta," dodal v neděli. "Jak v kvalifikaci, tak i v závodě jsem bojoval s rychlostí." Na Hockenheimu přitom nezačal vůbec špatně, když v sobotu vyjel čtvrté místo a v neděli skončil 13. jen díky smůle v průběhu závodu. Na Lausitzringu se ale od samého začátku ukazovalo, že si jezdec a auto prostě nerozumí.
První tréninky pak zakončil jako poslední. To, že v sobotu v kvalifikaci i v nedělním závodě skončil v TOP10, bylo spíše štěstím. "V závodě jsem normálně lepší než v kvalifikaci. Proto jsem věděl, že tam možná ještě něco zvládnu. Dělal jsem, co jsem mohl. Strategie nebyla z nejlepších. Ale dostali jsme se z desátého na sedmé místo. To je dobrý krok," řekl Mortara v sobotu.
V sobotu pak ale přišlo zklamání, když se Ital kvalifikoval až jako 18. Celkově 11. místo v závodě tak bylo vlastně dobrým zlepšením. "Když člověk startuje zezadu, tak je těžké se zlepšit. Snažil jsem se propracovat polem. Více nebylo možné," zakončil Mortara. Po čtyřech závodech 30 letému závodníkovi patří v průběžné klasifikaci 10. příčka. Pro další závod na Hungaroringu (17. a 18. června) má už ale jasné plány: "Musím se teď pokusit pro další závody zlepšit moje kvalifikační tempo."
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?