Vítěz GP Kanady 2008 se po vážné nehodě v závodě rallye rozhodl, že už se k okruhovému závodění nevrátí. Příslovečné rčení „Nikdy neříkej nikdy“ zafungovalo i v tomto případě a v letošním roce budeme Roberta Kubicu pravidelně vídat na okruzích v rámci vytrvalostního mistrovství světa za volantem vozu ENZO CLM P1/01 v barvách týmu ByKolles.
Počátkem roku 2011 utrpěl Robert Kubica velmi vážné zranění pravé ruky. V jednu chvíli hrozila i amputace, ale polský jezdec se po sérii několika operací začal zotavovat. Jeho těžké zranění se léčilo dlouho a Polákova pravá ruka zůstane už natrvalo poznamenána omezenou hybností. Přesto se Robert Kubica rozhodl posadit znovu za volant soutěžního vozu. Bylo nezbytné vyhnat z podvědomí strach, který by jej mohl natrvalo omezovat v jeho další kariéře. Návrat byl úspěšný a Robertu Kubicovi se podařilo zvítězit v jedné ze soutěží Evropského šampionátu rallye. Ve třídě WRC2 následně získal titul vicemistra, ale ani to nestačilo na zajištění sedačky v některém z týmů WRC pro rok 2015.
Robert Kubica se proto musel vrátit k okruhovému závodění a zakotvil v pohárových závodech Renaultu. Odtud už vedla jeho cesta přes okruhové závody GT až do Bahrajnu, kde si vloni v rámci pravidelného Rookie testu po skončení sezóny vyzkoušel jízdu ve voze LMP1 týmu ByKolles.
„Prošel jsem si velmi těžkým obdobím,“ popisuje Robert Kubica uplynulých 6 let. „Prvním bodem na mé cestě zpět bylo samozřejmě uzdravení,“ pokračuje Kubica, „ale to šlo velmi pomalu. Musel jsem tomu podřídit úplně všechno, zastavit veškeré aktivity a věnovat se jen rekonvalescenci. Před nehodou jsem měl velmi slibnou kariéru ve Formuli 1, ale ta nehoda to vše rázem ukončila. Proto jsem se původně už ani nechtěl vracet zpátky na okruhy, protože tam by se mi jen neustále vracely vzpomínky na to, co bylo před nehodou. Formule 1, to bylo maximum, čeho jsem mohl dosáhnout, byl to můj životní cíl. Nehoda v rallye to však násilně ukončila.“
Robert Kubica se v roce 2016 účastnil závodu 12 hodin Mugelo a poté jednorázově tří dalších klání v kategorii GT. Odtud už byl jen krůček k dohodě s týmem ByKolles a ke zmíněnému testu v Bahrajnu. „Nakonec jsem se k okruhům stejně musel vrátit, protože v rallye jsem nesehnal odpovídající místo. Začal jsem tedy znovu kroužit po okruzích a nyní jsem zpátky ve vrcholné disciplíně motorsportu. Vytrvalostní závody a Le Mans. To jsou výzvy, které mám nyní před sebou a které mne znovu naplňují a já cítím, že jsem připravený se jim postavit,“ uvedl Kubica.
Bohužel se ukázalo, že tím hlavním limitem nebude Robertovo zranění, ale technika. Při předsezónních testech v Monze se týmu podařilo zprovoznit vůz až v sobotu večer. Následovalo pouhých 6 okruhů a tým musel předčasně balit. I přes to se však Robert Kubica dívá do budoucnosti pozitivně: „Byl jsem překvapený, kolik jsem loni v Bahrajnu a teď v Monze potkal lidí, které znám z prostředí F1. Je to něco, co uklidnilo mé původní obavy. Už je to pryč, cítím se znovu připravený odvést 100% výkon. To je můj úkol pro tento rok a dál směrem k mé budoucnosti.“ uzavřel Robert Kubica.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.