Tuningové studio Hartge se do širšího podvědomí zapsalo především úpravami vozů značky BMW. Na základě svých zkušeností z motorsportu založili bratři Hartge svou společnost v roce 1971. V roce 1985 získali status výrobce automobilů, což jim zůstalo do poloviny loňského roku, kdy společnost Hartge zanikla.
Dnes vám představíme vůz, který pro společnost není zas tak úplně typickým. Přes zaměření na vozy BMW, Mini či Range Rover, padla volba na úpravu vozu jiné značky. Hartge F1 je upravený Mercedes-Benz W124, který vznikl v počtu jediného kusu. Již v základu se jednalo na svou dobu o poměrně schopné auto. Verze E300 byla poháněna 3.0 litrovým šestiválcem o výkonu 180 koní.
Jenže firma Hartge byla známá pro úpravy vozů BMW, a tak si inženýři řekli, že to, co funguje pod kapotou bavorských vozů, bude fungovat i pod kapotou těch ze Stuttgartu. Motor Mercedes-Benz včetně převodovky putoval z vozu ven a na jeho místo šel ten od BMW. A ne ledajaký, ale řadový šestiválec z legendárního modelu M1. Jenže ani 277 koní, což byl nárůst téměř o 100 koní oproti motoru Mercedes-Benz, tunerům nestačilo.
Motor z BMW M1 převrtali a tím vzrostl objem z 3453 ccm na 3535 ccm, dále byl zvýšen kompresní poměr, motor dostal ostrou sportovní vačkovou hřídel. Změny se dočkalo také sací a výfukové potrubí. Výsledný výkon 330 koní byl na 80tá léta minulého století něčím téměř až šíleným. S těmito parametry si to Hartge F1 mohl rozdávat i se soudobými supersporty. Maximální rychlost byla 290 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h dosáhl vůz za 6 sekund.
Na upravený motor z M1 navazuje převodovka z BMW M635 CSi a posílá výkon na kola zadní nápravy. Propracovaný podvozek obdržel tlumiče Bilstein a sportovní brzdy.
Zvenčí vypadá Hartge F1 jako téměř sériová W124. Všimnout si můžete chybějících log Mercedes-Benz. Zajímavé je, že auto nemá vůbec zpětné zrcátko. V té době bylo bráno jako součást volitelné výbavy a jeho absence snižovala odpor vzduchu.
Také v interiéru se toho moc nezměnilo. Nový je tu volant s logem výrobce a přední anatomická sedadla. A samozřejmě nový rychloměr, ocejchovaný na 300 km/h.
Výroba tohoto super-sedanu vyšla na více než 200 tisíc německých marek. Což byl téměř čtyřnásobek původní ceny W124 E300. Ale výsledek byl velice povedený. Vůz v sobě kombinoval to nejlepší z obou prémiových německých výrobců.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.