Že se nové vozy stále častěji budou objevovat jako elektromobily je asi každému jasné. I známé modely jako Opel Corsa, Peugeot 208 nebo Smart Fortwo už dostaly své bateriové verze. Věděli jste ale, že elektrickou verzi dostala už i ruská Buchanka?
UAZ-452, přezdívaný dle svého tvaru Buchanka, neboli bochník chleba, se začal vyrábět v roce 1965. Sám přitom částečně vychází z dřívějšího UAZ-450, který se dostal na sovětský trh přesně před 60 lety. Vůz s pohonem všech kol byl zpočátku k dispozici jen se čtyřválcem o objemu 2445 ccm a výkonu 75 koní, v současných verzích pracuje benzínový čtyřválec ZMZ-40911 s objemem 2693 ccm a 112 koni. Kromě 4x4 verze existovala i varianta s pohonem pouze zadních kol, pojmenovaná UAZ-451, ta se však přestala vyrábět už na začátku 80. let.
Automobilka UAZ však už koncem 50. let experimentovala s elektrickým pohonem, který zamontovala právě do první generace Buchanky, čímž vznikl prototyp UAZ-450EM, určený pro práci na letištích. Baterie byly uchyceny pod podlahou vozu a energie přenášena na elektromotor vzadu. O tomto voze ale není známo moc informací.
Další pokusy přišly v roce 1974, kdy se UAZ vrhl do vývoje elektromobilu společně s institutem VNIIEM. Výsledkem byl elektromobil nazvaný U-131, se základem v UAZ-451. Spalovací motor byl nahrazen trojfázovým asynchronním trakčním elektromotorem o výkonu pouhých 15 kW. Energii dodávaly olověné akumulátory 6EM-100, které vozu poskytly dojezd kolem 70 kilometrů.Aby se kompenzovala vyšší váha dodávky plné baterií, byla karosérie vyrobena z lehkého duralu.
Pět vyrobených prototypů bylo posláno k testování v běžném provozu do moskevské automobilky. Jízdní vlastnosti vozu se sice ukázaly být přijatelné, problémy této koncepce ale byly zřejmé. Vůz plný těžkých baterií dokázal odvézt jen 500 kg nákladu a samozřejmě jen po omezenou dobu, po které musel být zapojen k zdlouhavému nabíjení. To se stalo nepřekonatelným problémem a v 80. letech UAZ celý projekt ukončil.
To samozřejmě neznamenalo konec elektromobilů v Sovětském svazu, svůj vývoj prováděl také VAZ, který v letech 1980-81 v malé sérii vyráběl elektromobil na bázi kombíku 2102. Lada 2801 vznikla v 47 kusech, z nichž několik se dochovalo dodnes. V roce 1989 se pak představila elektrická verze minivozu VAZ Oka, která se vyráběla až do roku 1998 a vyvážela se mimo jiné i do USA.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.