Čínský automobilový průmysl se začal rozbíhat poměrně pozdě, až v 50. letech minulého století. Na počátku v zemi vznikaly převážně nákladní automobily, které vycházely ze zahraničních modelů. Málokdo ale ví, že mnohé automobilky začínaly kopiemi československé Škody 706RT
O kopírování designu i techniky zahraničních automobilek čínskými firmami se mluví už od počátku většího rozvoje čínského automobilového průmyslu v 90. letech. Jako vzor nejčastěji slouží ikonické automobily jako Range Rover nebo BMW X5, číňané ale nepohrdnou i vozy jako Toyota Aygo nebo Daewoo Matiz. Kopírování však bylo zvykem už od počátků výroby automobilů v Číně a jedním z nejčastějších vzorů pro čínské modely se stala československá Škoda.
Možná jste už někde četli, že za první čínský těžký nákladní vůz je považován Huang He JN150, neboli Žlutá řeka. Nejde o první nákladní vůz Číny, první lehký náklaďák byl už v roce 1931 vyrobený Minsheng a i první vůz z Čínské lidové republiky, Jiefang CA-30, se začal vyrábět o čtyři roky dříve než Huang He. V roce 1956 založená automobilka Jinan Auto Manufacturing si pro vývoj svého prvního modelu pozvala ke spolupráci československé konstruktéry. S jejich pomocí a později také dvou dovezených kusů Škody 706RT, pravděpodobně ještě z předprodukční série, byl během tří let postaven nový těžký nákladní automobil, který se od Škodovky lišil jen detaily. Motor však nebyl český, místo něj využívalo Huang He JN150 dieselový čtyřválec 6135Q, vyráběný v Šanghaji. Výroba se však rozbíhala pomalu a ročně vznikaly jen stovky vozů. I tak se ale vůz s přestávkami udržel ve výrobě až do roku 1985.
Mnohem méně je ale znám fakt, že Huang He JN150 posloužil jako vzor pro celé nově vznikající odvětví. Malé počty vyrobených kusů JN150 nestačily k zásobování celé země, kde tou dobou začaly vznikat další nové automobilky. Mnohé z nich si JN150 a tedy i původní Škodu 706RT vybraly jako základ pro svůj nový model. K dispozici navíc byly i originální jablonecké Škody 706RT a později 706MT, které se do Číny také dovážely.
Jednou z těch známějších byla například firma Hefei Jianghuai Automobile, která je dnes známá jako JAC a momentálně se o ní mluví jako o kandidátovi na odkoupení koncernem VW. JAC byl založen v roce 1964 a jedním z prvních vozů, který v jeho továrnach vznikal, byl JAC HF150. Pohled na kabinu dává zcela jasně najevo, že jde o kopii 706RT nebo možná už 706MT, není to však totožný vůz jako Huang He. Liší se mnohé detaily jako provedení oken, světel, blinkrů, masky a další drobnosti. Kromě 8 tunové verze byla vyráběna i lehčí sedmitunová, jako HF352 a také výrazně prodloužená HF150A.
Některé vozy dnes už neexistujících automobilek, jako například Hunan HN150 nebo Nanyang NY150 byly natolik podobné Huang He JN150, že je možné že dostávaly vyrobené karosérie Huang He, nebo se dostaly k původním plánům. Pokud se tak dělo, bylo už to ale určitě bez vědomí Škodovky. Takováto forma spolupráce mezi automobilkami už tou dobou určitě existovala, jak dokazuje vůz Qingdao QD352, který v propagačních materiálech přiznává, že jde o lokálně montovanou verzi vozu Huang He. Jisté také je, že Huang He dodávalo některým lokálním výrobcům podvozky, na kterých pak vznikaly vlastní kreace. Podobně vznikaly i první modely dodnes existujícícho výrobce autobusů Huanghai.
Další automobilky už ale k originálum přístup neměly a vznikaly tak vozy, které se 706RT a 706 MT výrazně podobají, z detailů je ale jasné, že jinak nemají s originálem nic společné. To je případ třeba vozu Heilongjiang HLJ150, který už od pohledu na kabinu ukazuje podobnost, zcela jiné provedení masky ale dokazuje vlastní vývoj. Tuanjie z roku 1970 zase překvapí odlišnými proporcemi kabiny, která se ale jinak snaží co nejvíce podobat původní 706RT, včetně totožných světel. Ještě dále zašel stejně starý Shancheng SC328, na kterém už je mnohem težší vypozorovat inspiraci v 706RT, linie oken a světla však stále dokazují, odkud konstruktéři opisovali.
Zajímavý je i Caoyuan 701, který opět nemá úplně přesně vychytané proporce škodovky, provedení masky ale výrazně připomíná tahačovou verzi Škoda 706 RTTN, velmi odlišné od variant masky na původním lokálním Huang He JN150, jehož prototypy ale podobnou masku dostaly také. Hubei HB161 pak na proporcemi původní kabinu přilepil zcela novou, modernější masku, připomínající spíše soudobé japonské náklaďáky.
Všechny tyto vozy vznikaly v 60. až 80. letech, tedy až poté, co se na trh dostalo Huang He JN150. Ještě před tím se však začaly vyrábět vozy v Šanghaji, v továrně která dala později základ dnešnímu kolosu SAIC, který dnes vyrábí všechny Škodovky pro čínský trh. Už v květnu 1958 vznikl v Šanghaji vůz nazvaný Jiaotong, který je naprosto neskrývanou kopií Škody 706RT. Podle dochovaných informací byl do Šanghaje dokonce dodán jeden z předsériových kusů tehdy zcela nové Škody 706RT, která se i v Československu začala vyrábět teprve v roce 1957 v malé předprodukční sérii 62 kusů. Maska šanghajského vozu se také velmi blíží původní chromované masce Škodovky, včetně loga s dlouhými křídly po stranách. Do sériové výroby se tamní vůz dostal asi o rok později, s odlišným provedením masky a to přímo pod názvem Shanghai, i když čínské zdroje zmiňují i název Mengshi.
Je velmi pravděpodobné, že kopií existovalo ještě více, všechny ale vznikaly v omezených počtech. Vzhledem ke kvalitě produkce, téměř neexistující údržbě a pozdějším emisním normám ale dnes už zřejmě žádné neexistují. Ostatně i nejslavnější Huang He JN150 se dochovalo jen v desítkách kusů. Podvozky lokální 706RT byly ale využívány až do 90. let pro výrobu modernějších vozů s odlišnými kabinami.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.