Korejský supersport? Kupé s motorem uprostřed chtělo zaujmout výkonem i cenou

Jižní Korea si i přes rozvinutý automobilový průmysl nikdy příliš se sporťáky nerozuměla. I zde jich pár vzniklo, KIA vyráběla v licenci model Elan, který vyvinul Lotus a Hyundai Coupé je důvěrně známé i českým řidičům, i když je už na hraně jej vůbec nazývat sporťákem. Kromě těchto předokolek se ale v Koreji sériově vyráběl i supersport s motorem uprostřed, který si však bohužel nikdy nedokázal získat zaslouženou pozornost.

Postavit pořádný sporťák po vzoru evropských automobilek se v polovině 90. let rozhodl designér Han-chul Kim. Nebyl žádným nováčkem automobilového průmyslu, tou dobou totiž pracoval pro SsangYong. Po rozhodnutí, že takový vůz opravdu vytvoří, opustil svou práci a společně se svou ženou, která tou dobou pracovala jako výzkumnice v dnes již neexistující Asia Motors, založili automobilku Proto Motors.

Původní koncept počítal s dvoumístným kupé s motorem uloženým uprostřed a poháněnou zadní nápravou. Jako pohonnou jednotku si Kim vybral osmiválec z tehdejšího Fordu Mustang SVT Cobra, který podával výkon 320 koní. S tím by plánovaný supersport měl dosáhnout maximálky 290 km/h a zrychlení z nuly na sto za 4 sekundy. Tento stroj se představil na autosalonu v Soulu v roce 2001 jako Proto SP-II a dokázal přitáhnout pozornost. O rok později se představil druhý prototyp, s pozměněným designem a tehdy už s novým názvem, Spirra. 

Bohužel ale tehdejší korejská nařízení neumožňovala stavbu podobně odvážného automobilu. Pro případnou sériovou výrobu bylo nutno zbavit se některých prvků, jako napříkald plánovaného zavěšení, více detailů se ale dohledat nedá. Trvalo celé tři roky, než byla připravena třetí verze Spirry, tentokrát už blízká produkční verzi.

Představila se na autosalonu v Soulu v roce 2005 a pod pozměněnou karosérií s modernějšími tvary se nacházela i novější technika. Produkční verze měly být nakonec dvě, lišící se především pohonnou jednotkou. Levnější Spirra tak měla dostat šestiválec od Hyundai s výkonem 170 koní, zatímco dražší stále počítala s osmiválcem Ford. Vzhledem k dlouhému vývoji a těžkostem souvisejícím s korejskými regulemi ale Proto Motors začaly docházet peníze. V roce 2006 to už vypadalo, že celý projekt skončí neúspěchem.

Na scéně se však objevil Dong-hyuk Park, majitel úspěšné IT firmy Oullim, zaměřující se na bezpečnostní systémy. Jako zarytý fanoušek automobilů chtěl pod svoji firmu zařadit i výrobce sporťáků a Proto Motors mu do tohoto plánu zapadal perfektně. V roce 2007 se tak Proto Motors stalo součástí Oullim, teď už jako Oullim Motors. 

Další verze atraktivního kupé se představila na autosalonu v Pekingu o rok později. Vyšší rozpočet umožnil vývoj nového trubkového rámu a panely karosérie z karbonu. Také technika se dočkala změn. Zatímco levnější Spirra S stále počítala s šestiválcem Hyundai o objemu 2,7 litru a výkonu 390 koní, dražší Spirra Turbo nahradila osmiválec stejným šestiválcem od Hyundai, avšak naladěným až na 500 koní. 

Tato verze se už také konečně v roce 2010 dostala do prodeje, s levnějším modelem Spirra S začínajícím na 87 tisících USD a dražším Spirra Turbo na 140 tisících USD. Zpočátku se Spirra měla montovat v malé továrně u Soulu s kapacitou 300 vozů ročně, zároveň se ale plánovala druhá továrna v malajsijském Kuala Lumpur a třetí na korejském ostrově Jeju. 

V následujících letech se vůz i nadále modernizoval a rozšiřovala se nabídka verzí. Jako úplný základ nabídky vznikla Spirra N s atmosférickou verzí šestiválce Hyundai a výkonem 170 koní. Spirra N s touto jednotkou dokázala jet 220 km/h a dosáhnout stovky z nuly za 6,8 sekundy. Zákazník si ale mohl vybrat z dalších pěti verzí, které ze stejného motoru dokázaly vydolovat výkon odpovídající rozpočtu kupujícího na nový vůz. Nejsilnější vůz v nabídce, s motorem vyladěným na 500 koní se rozjel až na 320 km/h a na stovce byl za 3,5 sekundy. Stejné údaje měla nabídnout i Spirra Cregit, faceliftovaná verze vozu, s šestiválcem Lambda RS od Hyundai, o objemu 3,8 litru a výkonu 600 koní. Jestli se Cregit nakonec dostal do výroby se mi ale nepodařilo zjistit.

Oullim Spirra se ale prodával pouze na domácím trhu a v několika málo dalších asijských zemích, včetně Dubaje. Plánovaný start prodeje v Evropě a Spojených státech se neustále odkládal. Na Ženevském autosalonu v roce 2015 byla představena elektrická Spirra, určená pro západní trhy, s pohonem všech kol a elektrickým motorem o výkonu až 441 kW. Ani tento stroj se však nakonec sériové výroby nedostal. 

Kolik vozů nakonec vzniklo je bohužel v podstatě nemožné dohledat. Minimálně desítky to však byly, jak dokazují inzeráty nabízející ojeté Spirry. Oullim Spirra se tedy nikdy nedočkala zaslouženého úspěchu a mimo domovskou Koreu je dodnes absolutně neznámá. Asi jediný moment, kdy si Spirry někdo všiml, tak bylo v klipu rappera Tablo ze skupiny Epik High.

Kromě silniční verze vzniklo také několik kusů pro korejskou okruhovou sérii KGTM. Šestiválec Hyundai se dvěma turbodmychadly dokázal vyvinout až 600 koní, díky čemuž okruhová Spirra jela 338 km/h. Hned první závod v roce 2008 nasazená Spirra vyhrála a ovládla i celou sezónu.