Před 55 lety byla představena Škoda 1000 MB, jeden ze zásadních milníků v historii automobilky

Model Škoda 1000 MB patří k milníkům v téměř 124leté historii mladoboleslavské automobilky. Po éře oblíbené řady Škoda Octavia s motorem vpředu a pohonem zadních kol přinesla nová Š 1000 MB na jaře 1964 revoluční změnu - ve své době nejmodernější motor litrové třídy byl umístěn v zádi lehké samonosné karoserie a poháněl zadní kola. Progresivně řešený automobil navíc vznikal špičkovými technologiemi v nové části mladoboleslavského výrobního závodu – ten byl odborné veřejnosti oficiálně představen 21. března 1964 společně s novým vozem.

Zásadní rozšíření závodu Mladá Boleslav

Na výstavbě i vybavení více než 40 hal a dalších budov se podílelo přes 300 společností, z toho 134 zahraničních. Šlo o jednu z nejmodernějších automobilových továren nejen v rámci socialistických zemí. Osmdesátihektarový areál protkalo 13 kilometrů nových silnic, bylo položeno 10 kilometrů železničních kolejí sbíhajících se na seřaďovacím nádraží plus 11 kilometrů podvěsných dopravníků. K výrobě vozu Škoda 1000 MB se používaly špičkové technologie. Čtyřdveřová karoserie vznikala ze 665 výlisků spojených 6900 bodovými svary.

Evropský primát představovalo tlakové lití bloku motoru Š 1000 MB i skříně čtyřstupňové manuální převodovky z hliníkové slitiny podle patentu českého inženýra Josefa Poláka z roku 1922. Účelně řešený blok motoru o hmotnosti pouze 105 kg nevyžadoval vrtání otvorů, stačilo do odlitku vyřezat závity. Navíc se podařilo podstatně zkrátit dobu výroby a snížit její energetickou náročnost.

Testy v extrémních podmínkách

Nová generace automobilů s okřídleným šípem byla ve fázi vývoje označována NOV (Nový Osobní Vůz). Zahájení sériové výroby předcházely náročné testy připravované novinky. Jen do května 1962 ujelo 50 prototypů celkem 1 598 840 kilometrů, mimo jiné při extrémních mrazech na území Sovětského svazu. Zkoušky brzdové, palivové a chladicí soustavy se odehrávaly na Kavkaze, kde trojice vozů čelila až 45 °C ve stínu.

Definitivní typové označení čtyřdveřového sedanu Š 1000 MB vyjadřovalo zdvihový objem zaokrouhlený na 1000 cm3, zkratka MB připomínala produkci v Mladé Boleslavi, sídle vedení a hlavního výrobního závodu značky Škoda.

Samonosná karoserie, „vše vzadu“

Na rozdíl od předchozí úspěšné řady Octavia s rámovou konstrukcí podvozku a vpředu umístěným motorem pohánějícím zadní kola byla v případě Š 1000 MB zvolena zcela nová koncepce samonosné karoserie s nezávislým zavěšením všech kol. Za poháněnou zadní nápravou byl podélně uložen lehký motor. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec OHV měl zdvihový objem 988 cm3, v první fázi poskytoval výkon 27 kW (37 k). Díky progresivní konstrukci vozu a širokému uplatnění hliníkových slitin se podařilo snížit hmotnost rodinného sedanu na pouhých 755 kg. Moderní vůz tak dosahoval rychlosti až 120 km/h při příznivé spotřebě 7 až 8 litrů benzinu na 100 km. V roce 1966 došlo ke zvýšení výkonu na 32 kW (43 k). Nabídku tehdy rozšířila verze Š 1100 MB s 38 kW (52 k) z 1,1 l objemu, ale také elegantní dvoudveřové provedení MBX, dnes ceněné sběrateli historických vozidel.

Navzdory kompaktním rozměrům (délce 4,17 m, šířce 1,62 m a výšce 1,39 m) nabízela Škoda 1000 MB velmi prostorný a funkční interiér, ke standardní výbavě patřila například lůžková úprava sedadel. Vůz měl dva zavazadlové prostory: jeden za zadními sedadly, přístupný i během jízdy, v přídi vozu pak druhý, o objemu 220 litrů. Pod jeho podlahou bylo uloženo rezervní kolo, přístupné po odklopení části masky. Pro vyjmutí rezervy tak nebylo třeba vykládat zavazadla.

Vtipná řešení a láska k detailům

Kromě moderní techniky představovala Škoda 1000 MB velký pokrok také na poli designu. Vkusně a s nadčasovou elegancí rozvíjela klasické tříprostorové uspořádání karoserie, charakteristické pro šedesátá léta. Výhled z vozu zlepšovalo rozměrné panoramatické zadní okno. O péči věnované i detailům svědčí provedení hrdla palivové nádrže, ústícího v pravém předním blatníku a vtipně skrytého pod odklopným emblémem značky Škoda.

Po 11. dubnu 1964, kdy byla v Mladé Boleslavi ukončena produkce modelové řady Octavia, nabíhala výroba vozů Š 1000 MB. V září 1964 se novinka Š 1000 MB představila široké veřejnosti na tradičním strojírenském veletrhu v Brně, v říjnu ji obdivovali také návštěvníci autosalonů v Paříži a Londýně. Od května 1965 již vznikalo přes tisíc vozů měsíčně, na konci téhož roku pak šlo o nejméně 150 vozů denně – šlo tedy o první skutečně velkosériově vyráběný český vůz. Více než polovina z celkové produkce více než 443.000 vozů (1964-1969) byla vyvezena do desítek zemí světa – například v roce 1965 připadalo na export 70 %. Výrazně jej podpořily také významné úspěchy vozů Š 1000 MB na tratích prestižních automobilových soutěží.