V polovině 20. let minulého století zahájila značka Škoda velkorysý investiční program, přinášející efektivní masovou produkci na pásové lince a následně působivou modelovou ofenzívu. Předstupněm nové generace osobních vozů se v dubnu 1933 stal vůz Škoda 420 Standard, pádná odpověď na hospodářskou krizi. Oproti předchozímu typu Š 422 se podařilo snížit pohotovostní hmotnost asi o 250 kg, objem čtyřdobého čtyřválce 995 cm3 se 14,7 kW umožnil naplno využít dobových daňových zvýhodnění, cena činila 29 800 Kč.
Na základě pozitivních zkušeností s tímto typem automobilka Škoda vyvinula modelovou řadu Popular. Již úvodní lidové provedení Š 418 Popular nabídlo díky páteřovému nosníku, nezávislému zavěšení všech kol, výhodnému rozložení hmotnosti (převodovka v bloku se zadní nápravou, systém transaxle) a přesnému hřebenovému řízení výborné jízdní vlastnosti na špatných silnicích. Čtyřválcový motor 902 cm3 měl výkon 13 kW a spotřeboval jen 7 l na 100 km. První prototyp vznikl 18. ledna 1934, během ledna a února následovalo dalších 19 kusů ověřovací série.
V úterý 6. března 1934 se vůbec prvním zákazníkem modelové řady Škoda Popular, nabízené od 17 800 Kč, stala zlínská společnost Baťa, mezinárodně proslulý výrobce obuvi a pneumatik, které dodával i pro vozy Škoda . Novinku měl osobně převzít "Chef" podniku Jan Antonín Baťa. O měsíc později, 9. dubna, pak jednání ředitele automobilky Ing. Karla Hrdličky vyústilo v objednávku dalších 30 vozů v provedeních polokabriolet a roadster. Po pozitivních zkušenostech z provozu moderně řešeného a úsporného vozu společnost Baťa zakoupila ještě další desítky automobilů řady Škoda Popular, mimo jiné s uzavřenou užitkovou karoserií.
Škoda Popular si rychle získala mimořádnou oblibu motoristů. Za volant vozu Škoda Popular usedala například herečka Olga Scheinpflugová, mezi prominentními majiteli nechyběla ani československá fotbalová reprezentace, tým vicemistrů světa 1934 v čele s kapitánem, brankářem Františkem Pláničkou. Kvality jednoho z nejdostupnějších automobilů na trhu potvrdila triumfální dálková jízda čtveřice vozů Škoda Popular z Prahy do jedenácti tisíc kilometrů vzdálené Kalkaty v Britské Indii. Zpáteční cesta vedla přes Bombaj, paroloď posádky opustily v Terstu a pokračovaly domů přes Itálii, Jugoslávii a Rakousko, čímž celkovou ujetou vzdálenost zaokrouhlily na 15 000 kilometrů.
Zákazníci v ČSR i v desítkách zemí světa přijali Popular velmi kladně, o čemž svědčí prudce rostoucí objem výroby, mezi lety 1934/1935 takřka na dvojnásobek. Jen v období 1935 – 1939 bylo vyvezeno takřka 6000 exemplářů. Za zmínku stojí, že to byly právě Populary, kterými začal vývoz
automobilů Škoda do Číny, konkrétně od jara 1935. Z řady výrazných sportovních úspěchů připomeňme druhé místo ve třídě do 1500 cm3 na Rallye Monte Carlo 1936, náročnější zákazníky poté oslovila odvozená série komerčních verzí kupé a roadsteru Popular Monte Carlo. V roce 1936 se Škoda i díky této modelové řadě stala na domácím trhu prodejní jedničkou, jíž zůstává bez přerušení dosud.
Škoda Popular Sport Monte Carlo patří dodnes k nejkrásnějším českým a československým autům. | foto: Škoda Auto
K rostoucí oblibě nejmenšího z vozů značky Škoda přispěla průběžná modelová péče: již v létě 1934 se pod kapotou objevil silnější motor 995 cm3 /14,7 kW, z dalších inovací připomeňme ventilový rozvod OHV a netříštivé čelní sklo z léta 1937, na podzim následovalo zvětšení motoru na 1089 cm3 /22 kW. V roce 1938 se u vozů Škoda Popular 1100 OHV uplatnily kapalinové bubnové brzdy. Souběžně byla k dispozici ještě dostupnější varianta Škoda Popular 995 "Liduška" za cenu 17 300 korun, s výkonem 16 kW a čtyřmístnou uzavřenou karoserií. Kariéru automobilů Popular přerušily válečné události. Celkem vzniklo v letech 1934 – 1946 více než 21 000 zástupců modelové řady Škoda Popular, z toho asi 250 kusů po osvobození.
Odrazovým můstkem k poválečnému obnovení produkce se stalo provedení Škoda Popular 1101, jehož prototypy vyjely v létě 1939. Rozvor se protáhl o 40 mm, převodovka nyní již navazovala na motor se spojkou. Podařilo se zachovat příznivou spotřebu 8,5 l na 100 km při současném zvýšení výkonu na 23,5 kW. Modernizované provedení zamířilo k zákazníkům v roce 1946 jako Škoda 1101, známější je ale pod přezdívkou "Tudor".
