Minulý týden byla v Detroitu slavnostně odhalena dlouho očekávaná pátá generace Toyoty Supra. Připomeňte si příběh této hvězdy mezi sportovními kupé, která si dokázala získat přízeň veřejnosti jak díky svým motorům, tak i jízdním vlastnostem a samozřejmě i svou účastí v dnes již kultovním filmu.
Historie sportovních kupé Toyoty s náhonem na zadní kola s řadovými šestiválcovými motory začíná v 60. letech. Konkrétně v roce 1965 představila světu legendární model 2000GT. Auto dostalo dvoulitrový motor se šesti v řadě postavenými válci, maximálním výkonem 152 koní a na 100 km/h se rozjelo za 8,6 s.
Konstrukce Toyoty s kotoučovými brzdami u každého kola a hořčíkovými ráfky byla ve své době revoluční. Kupé vyhrávalo na okruzích, překonávalo světové rekordy, a dokonce se objevilo v bondovce Žiješ jenom dvakrát. Takový byl první japonský supervůz. Z výrobní rampy sjelo pouhých 351 exemplářů Toyoty 2000GT.
Supra místo XX
Název Supra zazněl poprvé v roce 1978. Toyota se tak rozhodla označit větší a silnější verzi Celicy, která na japonském trhu působila pod názvem Celica XX. Liftback Celica Supra dostal motory R6 o objemech 2, 2,6, a dokonce i 2,8 l. Nejsilnější z nich produkoval výkon 125 koní.
Kupé navíc opouštělo autosalony vybavené nezávislým zavěšením zadní nápravy, kotoučovými brzdami u všech kol a posilovačem řízení. Nechyběla moderní výbava, v té době tempomat a klimatizace považovaly za vymoženosti. Celica Supra byla populární ve Spojených státech. Více než polovina exemplářů tohoto modelu skončila právě tam.
Napříč Afrikou
Druhá generace Celicy Supry – a Celicy XX – se na trhu objevila v roce 1981. Japonské kupé mělo stále šestiválcové řadové motory. Pod kapotou byl mimo jiné motor 5M-GE o objemu 2,8 l a 1G-GEU 2.0. Supra druhé generace byla ještě lepší – dočkala se nezávislého zavěšení, kde byly využity vzpěry MacPherson, účinnější brzdy a propracovanější systém řízení.
Postupně se stal součástí vozu i stabilizátor vyrobený ve spolupráci s britskou značkou Lotus. Supra A60 se poprvé dostala na evropský trh, ovšem největší popularitě se i nadále těšila v USA, kde dokonce získala titul Import Car of the Year. Celica Supra druhé generace soutěžila i na závodech British Saloon Car Championship a v Safari Rallye.
Celica definitivně mizí
Třetí verze Toyoty Supra pochází z roku 1986. Z auta se konečně stal nezávislý model a slovo Celica z názvu zmizelo. Zdroj pohonu se ovšem nezměnil, zůstávají řadové šestiválce. Jedním z nich byl i motor 7M-GE o objemu 3 litrů a jeho silnější varianta 7M-GTE o výkonu 235 koní. Další zajímavou konstrukcí, kterou byla vybavena Supra A70, byl 2,5 litrový motor s turbodmychadlem 1JZ-GTE.
Auto mělo výkon 280 koní a dalo se sehnat výhradně v Japonsku. Kromě moderních motorů dostala Toyota Supra 3. generace také nezávislé dvouvahadlové zavěšení se systémem elektronické regulace Toyota Electronic Modulated Suspension. Toyota vyrobila i 500 kusů limitované série Supra Turbo-A. Pod kapotou vozu se ocitla jednotka 7M-GTEU o výkonu 277 koňských sil, aby automobil mohl získat závodní homologaci FIA.
Rychlá a zběsilá Supra A80
V roce 2002 představila Toyota 4. generaci. Nová Supra byla širší a kratší, měla také komfortní interiér ve stylu stíhačky. Autoři Supry A80 vsadili pouze na dvě pohonné jednotky. Jednalo se o třílitrové šestiválcové motory s označením 2JZ. Atmosférický 2JZ-GE generoval více než 220 koní, a 2JZ-GTE twin-turbo v nejsilnějších verzích vyvinul výkon bezmála 330 koní.
Díky těmto supermotorům dokázalo auto zrychlit z 0 na 100 km/h za 4,6 s. A co víc, Toyotou zkonstruované jednotky se ukázaly jako dokonale propracované a neobyčejně odolné a umožňovaly tuningové zásahy, po nichž výkony vozů překračovaly 1 000 koní. Díky filmu Rychle a zběsile se Supra a její 2JZ staly skutečnými ikonami popkultury.
Supra i nadále píše historii
Nejnovější generace Supry byla představena v polovině ledna 2019 v Detroitu. O slavnostní odhalení se postaral samotný šéf Toyoty Akio Toyoda a vítěz posledního závodu Le Mans 24 Fernando Alonso. I tentokrát jde o sportovní kupé zaměřené na radost z jízdy, s náhonem na zadní nápravu, skvělým rozložením hmotnosti a šestiválcem pod kapotou.
Auto v nabídce i s menším, čtyřválcovým motorem. Má osmistupňovou automatickou převodovku a nutno dodat, že má menší rozvor náprav než Toyota GT86, ovšem širší rozchod kol. Do Česka dorazí na začátku léta.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.