Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Tatra vždy uměla vyrobit kvalitní vozidla, přičemž jí nikdy nebyly cizí ani specifické požadavky a využití. Tentokrát se podíváme do historie a zůstaneme přitom na domácí půdě. Psal se rok 1987, když změna letištního provozu iniciovala požadavek na speciální tahače o nestandardních rozměrech. Z politicko-ekonomických důvodů byl nákup vozů ze zahraničí nemožný a tak nezbylo nic jiného, než využít vlastní prostředky. Ke slovu se tak dostala domácí Tatra.
Na Ruzyni se dlouhá léta používala k tahání letadel běžná, sériově vyráběná vozidla (Tatra 141, Tatra 813 6x6 a další). Vše bylo relativně v pořádku až do roku 1987, kdy se na Ruzyni zavedl odbavovací systém nose-in, při kterém letadla zajíždějí přídí k odbavovací hale. Z tohoto stání zpět na letištní dráhu musí být letadlo vytlačeno, což je pro běžné tahače nebezpečné, díky jejich výšce a hrozí zde například kolize kabiny tahače s přídí letadla.
Československé aerolinie tedy požadovaly výrobu speciálního letištního tahače. Ptáte se, jaké parametry musel splňovat? Nový letištní speciál si musel poradit s váhou letadla 230 tun, což by nebyl takový problém. Jeho výška však nesměla překročit 2 metry! Stanovena byla i maximální cena - 1 milion korun za kus.
Tatra 815 TPL
Nízké výšky se povedlo dosáhnout použitím předsazené a snížené trambusové kabiny pocházející z jeřábových podvozků. Základem speciálu je třínápravový (6x6) tahač přívěsů o celkové váze 28 tun. Tatře se navíc povedlo přesáhnout tažný (tlačný) limit 230 tun a tak si tato Tatra 815 TPL poradila s letadly do váhy až 400 tun! Srdce vozu tvořil dieselový dvanáctiválec o objemu 19-ti litrů a výkonu 235 kW. Díky soustavě hlavní a přídavné dvoustupňové převodovky měl řidič k dispozici dvacet převodových stupňů pro jízdu vpřed a čtyři pro jízdu vzad.
V roce 1988 proběhly první zatěžkávací zkoušky, ve kterých se Tatra 815 TPL ukázala jako velice schopný letištní speciál. Během zkoušek si poradila se sovětským dopravním proudovým letounem Iljušin II-62 i na zledovatělé letištní ploše. I když je maximální váha tohotou letounu „pouhých“ 162 tun, ve své době patřil k nejtěžším letadlům z flotily československých aerolinek. Pravý zatěžkávací test však přišel až v květnu 1988.
Výzva v podobě 405 tun
Tehdy na letišti v Mošnově přistálo nejtěžší letadlo své doby - Antonov An-124 Ruslan, které dodnes drží označení největšího sériově vyráběného transportního letadla na světě. Aby bylo zatížení maximální, do letadla najelo pět plně naložených tater a jeden dakarský speciál. Ani při této zkoušce se Tatra 815 TPL nenechala zahanbit a s váhou rekordních 405-ti tun si poradila bez zaváhání.
Podle dostupných informací bylo celkově vyrobeno jen pět kusů, přičemž dnes jsou již všechny mimo službu. Informace o jejich osudu se však různí. Dva kusy vlastní muzeum Tatra v Kopřivnici, jeden tahač však doplatil na zřícení budovy bývalého Technického muzea v parku Edvarda Beneše. Právě tento tahač a osobní Tatra T700 na sobě držely zřícenou střešní konstrukci. „Pomohly uchránit desítky dalších aut před zničením, ovšem kabina tahače, na kterou střecha spadla, je zničená a auto je jako sbírkový předmět k nepoužití,“ tvrdí šéf muzea.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.