Silniční vozy s trolejí jsou dnes téměř výhradně určené pro převoz cestujících na městských tratích s pevně danou trasou. V historii však proběhlo plno pokusů s podobným systémem pohonu i pro nákladní vozy. Aktivní v této oblasti byli i Sověti, proslulí přitom zejména vývojem nákladních monster s neskutečně žíznivými motory.
JaTB-1 – Pokusy s nákladními trolejbusy probíhaly v Sovětském svazu už před válkou. Pro vlastní potřeby dopravního podniku vzniklo několik kusů na bázi trolejbusu JaTB-1 z Jaroslavského automobilového závodu. V tom byly pouze odstraněny sedačky a okna nahrazena plechem. Později se zadní část karosérie za kabinou řidiče nahrazovala otevřenou korbou. Pro lepší využitelnost podobných vozů se některé předělané trolejbusy dočkaly i přídavných baterií, umožňujících provoz i v místech bez trolejbusového vedení. Takto přestavěné trolejbusy se v Moskvě používaly až do 50. let. Poté se na výrobu nákladních trolejbusů vrhl další domácí výrobce, moskevský SVarZ. Ten stavěl uzavřené nákladní vozy na základě vlastních trolejbusů, doplňoval je však o dieselové motory od GAZ, pro provoz mimo vedení. Dalším z výrobců byl kyjevský KZET, který kromě nákladních variant svých trolejbusů testoval i prototyp trolejového tahače Kiev-8, na základě vozu KAZ 606A.
Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.
JaAZ 210E – Jaroslavský automobilový závod se v 50. letech věnoval především produkci těžkých nákladních vozů, z předchozích let však měl také zkušenosti s výrobou trolejbusů. Nápad spojit oba typy vozů do jednoho inovativního modelu se však objevil na Ukrajině, a pod dohledem hornického institutu akademie věd Ukrajinské SSR a trolejbusového depa v Charkově vznikly první prototypy nákladních vozů s trolejí. První byl zřejmě na podvozku MAZ 205, což byl pětitunový sklápěč vyvinutý v JaAZu, avšak produkovaný od roku 1947 v Minském automobilovém závodě. Ve stejném roce vznikl i prototyp na bázi třínápravového JaAZ 210E, modernějšího sklápěče inspirovaného americkým Mack L-series. Místo zastaralého dvoudobého šestiválcového dieselu JaAZ 206 o objemu 7 litrů se do vozu dostal elektrický motor DK-202B z běžného trolejbusu MTB-82. Motor disponoval výkonem 85 kW, energii dodávaly troleje umístěné na kabině vozu. Kabina také dostala okna, dveře a ovládací prvky ze stejného trolejbusu. Vůz se při testech zřejmě osvědčil, protože v následujících letech vzniklo dalších šest kusů, které zamířily do dolů v Boguraev. V roce 1961 vznikl ještě jeden kus na bázi 25 tunové verze JaAZ 210T s pěti nápravami, ten se však další produkce nedočkal.
MAZ 525 – 25 tunový vyklápěč se dostal do vývoje na konci 40. let v JaAZ, technická dokumentace k vozu však byla později převedena do Minského automobilového závodu, kde model 525 vznikal dalších 9 let. Přestavby na elektrickou verzi se dočkal stejně jako předchozí vozy v trolejbusovém depu v Charkově, kde byl původní 38.8 litrový dieselový dvanáctiválec nahrazen dvěma elektrickými motory DK-202B o kombinovaném výkonu 170 kW. Kromě pohonu samotného vozu se elektrické motory staraly také o zdvih korby a o posilovač řízení. Oproti dieselové verzi byl provoz náklaďáku s trolejí mnohem jednodušší. Produktivita takového vozu se prý zvýšila až o 76%, zatímco náklady na provoz se snížily o 39% na tunokilometr. Provoz flotily takových vozů se však ukázal být neúčinný, ne však kvůli specifikacím samotných vozů, ale kvůli omezením infrastruktury. Problémem bylo především to, že v dolech se každý den měnilo místo nakládky, takže bylo potřeba neustále přemisťovat troleje.
BeLAZ 7524-792 – Běloruský automobilový závod se od počátku věnoval zejména výrobě damprů, velkých nákladních automobilů pro provoz v povrchových dolech. Na bázi jednoho z prvních modelů značky vznikla v roce 1964 i elektrická verze, řešící problém předchozích pokusů. Ve 40 tunovém sklápěči totiž zůstal původní dieselový dvanáctiválec JaMZ 240H o objemu 22.3 litru a výkonu 500 koní. Spolu s ním se ale do BeLAZu nastěhoval také elektrický motor DK-708A s výkonem 200 kW a trakční generátor DK-508B s výkonem kolem 280 kW. Takto vybavený vůz byl schopen převážet až 65 tun nákladu. Záměrem bylo využívat dieselový agregát během provozu v samotném dole a troleje na cestách kolem dolů, které nebylo potřeba často přestavovat. Testování elektrického pohonu na prototypu probíhalo v noci v Minsku, kde byla nejbližší trolejbusová síť. Vůz byl poté odeslán na testovací provoz do povrchového dolu Krasnogorskij v sibiřském Kuzbase. Následně vznikly i další dva vozy stejné konstrukce, která se také zapojily do testovacího provozu v dolech. Po dokončení testovacího provozu však státní komise projekt ukončila s tím, že provoz podobných trolejových strojů je nepraktický. Ani to však konstruktéry BeLAZu zcela neodradilo, o 20 let později totiž vnikl ještě minimálně jeden další podobný stroj, tentokrát na základě 110 tunového BeLAZ-75191. U toho se v testovacím provozu ukázalo, že ideální místem pro ekonomický provoz jsou více než 300 metrů hluboké doly, s menším počtem zatáček. Vzhledem k nedostatku podobných dolů však bylo od projektu upuštěno.
GTU 10 - S podobným konceptem jako BeLAZ přišel v 60. letech i ukrajinský výzkumný institut UkrNIIproekt, který na bázi nákladního dvanáctitunového KrAZ 219 postavil prototyp kombinující dieselový a elektrický motor. Původní 7 litrový dvoutaktní šestiválec JaAZ 206 byl doplněn dvěma elektrickými motory o výkonu 172 kW. Energii dodávaly troleje namontované na kabinu vozu. Vůz byl následně používán na trolejbusové trati Simferopol – Jalta na poloostrově Krym, což je nejdelší trolejbusová síť v Evropě. Zřejmě se však plně neosvědčil, protože po nějaké době byl přestavěn zpět na běžný dieselový vůz.
Každé vozidlo, se kterým vyrážíte na pozemní komunikace, musí mít sjednané alespoň nějaké pojištění. To se označuje jako povinné ručení a je klíčovou součástí odpovědného provozování motorového vozidla. Jeho sjednání je nejen zákonnou povinností, ale také ochranou před finančními následky potenciálních škod, proto si ho nezapomeňte sjednat a vybrat si nejen to nejvýhodnější, ale i nejlepší. Jak na to?
Jako žena motoristického novináře jsem si na místě spolujezdce vyslechla už nespočet monologů svého muže, když si nahlas komentoval výhody nebo naopak nedostatky jednotlivých vozů. Takový pohled na auto já bohužel nemám, takže nedokážu říct, kolik má pod kapotou koní nebo o jaký typ hybridu se jedná, ale mám mnoho svých postřehů, které jsem za dobu používání této krásné DS3 vypozorovala. Bude to tedy poněkud netradiční recenze.
Třetí generace modelu Audi Q3 přijíždí po sedmi letech s výrazným technologickým posunem. Nabídne micro-LED světla s desítkami tisíc pixelů, inteligentní páčky pod volantem i umělou inteligenci v infotainmentu. Kromě benzínu a dieselu nabídne také plug-in hybrid s dojezdem 120 km čistě na elektřinu. Do showroomů dorazí letos v říjnu, cena základní verze startuje v Německu na 44 600 eurech.
BMW vypustilo první technické detaily k nové generaci elektromobilu iX3 a nastavilo laťku vysoko. Dojezd přes 800 kilometrů, ultrarychlé nabíjení výkonem 400 kW a zcela nový softwarový mozek s názvem „Srdce radosti“. Premiéru chystá v září na autosalonu IAA.
Tesla rozšiřuje nabídku restylovaných Modelů S a X. Design téměř beze změn, ale dojezd i ceny míří nahoru. Novinkou jsou adaptivní světla, vylepšené odpružení a delší dojezd až 660 kilometrů. Američané si ale připlatí – až o 5 tisíc dolarů (cca 108 tisíc korun) více než dosud.
Tento týden nám do redakční garáže přijela nová generace legendárního Land Cruiseru. Proti předchůdci udělala velký skok kupředu, což je znát hlavně uvnitř. Mezi novinky se však neřadí jen hranatější design a modernější interiér, ale také různé technické vychytávky, které oceníte především v terénu, kde je proti předchůdci schopnější. Dnešní recenze však ukáže i nějaké oblasti, které jsou v novince horší, které to jsou?
Před začátkem 81. ročníku Polské rally došlo k tragické události. Jednadvacetiletý italský jezdec Matteo Doretto, juniorský mistr Itálie pro rok 2024, zahynul při nehodě během soukromého testu. Podle dostupných informací jeho vůz narazil do stromu poté, co sjel ze silnice.
Audi rozšiřuje rodinu modelu Q5 o plug-in hybridy. Nové SUV i Sportback e-hybrid kombinují výkon až 367 koní, elektrický dojezd do 100 kilometrů a vyspělé technologie. Do prodeje vstoupí koncem roku 2025, nejlevnější verze vyjde na více než 69 tisíc eur (cca 1,7 milionu korun).
Do další dlouhodobé recenze zavítal francouzský elegantní crossover, který díky svému sebevědomí nemá nejsnazší život. Naše testování bude mít dvě části – první bude z pohledu mého a druhá z pohledu mé ženy. Budeme mít stejné závěrečné hodnocení nebo se naše názory budou výrazně lišit?
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.