Silniční vozy s trolejí jsou dnes téměř výhradně určené pro převoz cestujících na městských tratích s pevně danou trasou. V historii však proběhlo plno pokusů s podobným systémem pohonu i pro nákladní vozy. Aktivní v této oblasti byli i Sověti, proslulí přitom zejména vývojem nákladních monster s neskutečně žíznivými motory.
JaTB-1 – Pokusy s nákladními trolejbusy probíhaly v Sovětském svazu už před válkou. Pro vlastní potřeby dopravního podniku vzniklo několik kusů na bázi trolejbusu JaTB-1 z Jaroslavského automobilového závodu. V tom byly pouze odstraněny sedačky a okna nahrazena plechem. Později se zadní část karosérie za kabinou řidiče nahrazovala otevřenou korbou. Pro lepší využitelnost podobných vozů se některé předělané trolejbusy dočkaly i přídavných baterií, umožňujících provoz i v místech bez trolejbusového vedení. Takto přestavěné trolejbusy se v Moskvě používaly až do 50. let. Poté se na výrobu nákladních trolejbusů vrhl další domácí výrobce, moskevský SVarZ. Ten stavěl uzavřené nákladní vozy na základě vlastních trolejbusů, doplňoval je však o dieselové motory od GAZ, pro provoz mimo vedení. Dalším z výrobců byl kyjevský KZET, který kromě nákladních variant svých trolejbusů testoval i prototyp trolejového tahače Kiev-8, na základě vozu KAZ 606A.
Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.
JaAZ 210E – Jaroslavský automobilový závod se v 50. letech věnoval především produkci těžkých nákladních vozů, z předchozích let však měl také zkušenosti s výrobou trolejbusů. Nápad spojit oba typy vozů do jednoho inovativního modelu se však objevil na Ukrajině, a pod dohledem hornického institutu akademie věd Ukrajinské SSR a trolejbusového depa v Charkově vznikly první prototypy nákladních vozů s trolejí. První byl zřejmě na podvozku MAZ 205, což byl pětitunový sklápěč vyvinutý v JaAZu, avšak produkovaný od roku 1947 v Minském automobilovém závodě. Ve stejném roce vznikl i prototyp na bázi třínápravového JaAZ 210E, modernějšího sklápěče inspirovaného americkým Mack L-series. Místo zastaralého dvoudobého šestiválcového dieselu JaAZ 206 o objemu 7 litrů se do vozu dostal elektrický motor DK-202B z běžného trolejbusu MTB-82. Motor disponoval výkonem 85 kW, energii dodávaly troleje umístěné na kabině vozu. Kabina také dostala okna, dveře a ovládací prvky ze stejného trolejbusu. Vůz se při testech zřejmě osvědčil, protože v následujících letech vzniklo dalších šest kusů, které zamířily do dolů v Boguraev. V roce 1961 vznikl ještě jeden kus na bázi 25 tunové verze JaAZ 210T s pěti nápravami, ten se však další produkce nedočkal.
MAZ 525 – 25 tunový vyklápěč se dostal do vývoje na konci 40. let v JaAZ, technická dokumentace k vozu však byla později převedena do Minského automobilového závodu, kde model 525 vznikal dalších 9 let. Přestavby na elektrickou verzi se dočkal stejně jako předchozí vozy v trolejbusovém depu v Charkově, kde byl původní 38.8 litrový dieselový dvanáctiválec nahrazen dvěma elektrickými motory DK-202B o kombinovaném výkonu 170 kW. Kromě pohonu samotného vozu se elektrické motory staraly také o zdvih korby a o posilovač řízení. Oproti dieselové verzi byl provoz náklaďáku s trolejí mnohem jednodušší. Produktivita takového vozu se prý zvýšila až o 76%, zatímco náklady na provoz se snížily o 39% na tunokilometr. Provoz flotily takových vozů se však ukázal být neúčinný, ne však kvůli specifikacím samotných vozů, ale kvůli omezením infrastruktury. Problémem bylo především to, že v dolech se každý den měnilo místo nakládky, takže bylo potřeba neustále přemisťovat troleje.
BeLAZ 7524-792 – Běloruský automobilový závod se od počátku věnoval zejména výrobě damprů, velkých nákladních automobilů pro provoz v povrchových dolech. Na bázi jednoho z prvních modelů značky vznikla v roce 1964 i elektrická verze, řešící problém předchozích pokusů. Ve 40 tunovém sklápěči totiž zůstal původní dieselový dvanáctiválec JaMZ 240H o objemu 22.3 litru a výkonu 500 koní. Spolu s ním se ale do BeLAZu nastěhoval také elektrický motor DK-708A s výkonem 200 kW a trakční generátor DK-508B s výkonem kolem 280 kW. Takto vybavený vůz byl schopen převážet až 65 tun nákladu. Záměrem bylo využívat dieselový agregát během provozu v samotném dole a troleje na cestách kolem dolů, které nebylo potřeba často přestavovat. Testování elektrického pohonu na prototypu probíhalo v noci v Minsku, kde byla nejbližší trolejbusová síť. Vůz byl poté odeslán na testovací provoz do povrchového dolu Krasnogorskij v sibiřském Kuzbase. Následně vznikly i další dva vozy stejné konstrukce, která se také zapojily do testovacího provozu v dolech. Po dokončení testovacího provozu však státní komise projekt ukončila s tím, že provoz podobných trolejových strojů je nepraktický. Ani to však konstruktéry BeLAZu zcela neodradilo, o 20 let později totiž vnikl ještě minimálně jeden další podobný stroj, tentokrát na základě 110 tunového BeLAZ-75191. U toho se v testovacím provozu ukázalo, že ideální místem pro ekonomický provoz jsou více než 300 metrů hluboké doly, s menším počtem zatáček. Vzhledem k nedostatku podobných dolů však bylo od projektu upuštěno.
GTU 10 - S podobným konceptem jako BeLAZ přišel v 60. letech i ukrajinský výzkumný institut UkrNIIproekt, který na bázi nákladního dvanáctitunového KrAZ 219 postavil prototyp kombinující dieselový a elektrický motor. Původní 7 litrový dvoutaktní šestiválec JaAZ 206 byl doplněn dvěma elektrickými motory o výkonu 172 kW. Energii dodávaly troleje namontované na kabinu vozu. Vůz byl následně používán na trolejbusové trati Simferopol – Jalta na poloostrově Krym, což je nejdelší trolejbusová síť v Evropě. Zřejmě se však plně neosvědčil, protože po nějaké době byl přestavěn zpět na běžný dieselový vůz.
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.
V Druhé kapitole naší dlouhodobé recenze se podíváme na zoubek naftovému čtyřválci o objemu 1,5 litrů, který pracuje ve voze, jehož pohotovostní hmotnost činí 1585 kg. Je to důstojná motorizace pro načančané SUV, které o sobě tvrdí, že hraje vysokou hru? A co spotřeba?
Tento týden v naší redakční garáži zaparkoval nejsilnější Superb, který na první pohled vypadá celkem běžně, ale opak je pravdou. Na silnici dokáže být překvapivě svižným autem, které si však stále zachovává svou klidnou povahu, která je nad věcí. Jaká je nová generace ve srovnání s tou předchozí, která nabídla výkon 206 kW ?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.