Nejkrásnější sporťák Sovětského svazu? ZIS 101A ocenil i Stalin, jeho konec byl však neslavný

ZIS 101A Sport je už na první pohled zajímavý stroj, kterému by málokdo tipoval původ v Sovětském svazu. Pokud se mu ale podíváte pod karoserii, věci ihned začnou dávat smysl. Postavit totiž sportovní kupé na podvozku šestimetrové a 2,5 tunové limuzíny, to už chce zkrátka východní přístup.

Abychom ale konstruktérské trojici Vladimir Kremenetskiy, Nicholas Pulmanov a Anatoly Puhalin  ze závodů ZIS nekřivdili, platforma vozu ZIS 101 byla zvolena zejména díky svému nízkému věku - bylo to zkrátka to nejnovější, co se dalo sehnat a použít. Problém byl ale v tom, že sériový ZIS 101 měřil na délku necelých 6 metrů, na šířku takřka 2 metry a vážil okolo 2,5 tuny. Pokusit se udělat z takové limuzíny sporťák bylo ambiciozní, ale taky pořádně bláznivé.

Úprava si vyžádala kompletní přepracování podvozku, který dostal například stabilizátory na obě nápravy, úpravu brzd a v neposlední řadě i úpravu motoru. Původně 5,7 litrový řadový osmiválec byl upraven na objem 6.0 litru a díky celkové přestavbě motoru (vačky, válce, ventily, kliková hřídel, karburátory, svíčky, atd.) se podařilo zvednout výkon z původních 90 koní na 141 koní při 3.300 ot/min. Tohle stádo pak bylo posíláno skrze manuální převodovku na zadní nápravu, jak bylo tou dobou zvykem.

Design vozu si vzal na starost Valentin Nikolaevich Rostkov a skutečně se mu povedl. Z dochovaných fotografií působí stroj velice elegantně a sportovně, ačkoliv jeho rozměry byly stále obří. Jen rozvor náprav měl hodnotu 3 750 mm, samotná délka vozidla pak činila 5 750 milimetrů. O váze se naštěstí nikde nepíše.

Ačkoliv vůz měl jisté sportovní ambice, což podtrhoval jak design tak upravený motor, s jeho jízdními výkony to nebylo nijak slavné. Návrháři počítali s maximální rychlostí až 180 km/h, nicméně dosažené maximum odpovídalo hodnotě "jen" 168 km/h.

A proč vlastně vůz vznikl? Mělo se jednat o jakýsi dar k výročí 20 let od založení Komsomolu - Komunistického svazu mládeže. Vůz v tehdejším vedení SSSR vzbuzoval poměrně velkou zvědavost a pozornost - ostatně při jeho tvarech se není čemu divit. Při jedné příležitosti si ho byl dokonce prohlédnout i sám Stalin,který ho osobně "schválil".

Po oslavách Komsomolu však vedení strany změnilo na vůz názor, byl uznán jako "zbytečný" a zřejmě podle názorů tehdejších vládních představitelů postrádal smysl. Zůstalo tak u výroby jediného exempláře, který postupně upadl v zapomnění. 

Jeho osudu se ovšem alespoň částečně věnuje web sovetcars.ru, který o něm má poměrně obsáhlé informace a nabízí hned dvě teorie, jak vůz dopadl. Podle té první se "ztratil" do soukromého vlastnictví a byl spatřen ještě v 60. letech. Podle druhé teorie však skončil zaparkovaný na dvoře továrny kde byl vyroben a postupně zkorodoval a rozpadl se.  Při poměrech v tehdejším Rusku jsou možné obě varianty, nicméně je škoda, že se tento stroj nedochoval.