Padesátá léta nebyla v Sovětském svazu příliš šťastným a klidným obdobím, přesto v té době vzniklo několik technických skvostů, které budí respekt dodnes. Jedním z nich je i GAZ SG-2, pro svou aerodynamickou karoserii často přezdívaný Torpedo.
Závodní vůz GAZ SG-2, veřejnosti lépe známý pod názvem Torpedo-GAZ, vznikl v roce 1951 pod rukami designéra jménem A. Smolin, který pracoval již na předchůdci vozu GAZ SG-1 Poběda.
Během stavby druhé generace závodního vozu navrhl zcela novou karoserii ve tvaru kapky, jejíž design vycházel ze znalostí a technologií využívaných v oboru letectví. Rám vozu byl vyroben z duralu a samotná karoserie z hliníkových plátů.
Pod kapotou tohoto 1 100 kilogramů těžkého vozu byl umístěn čtyřválcový motor M20 z vozu GAZ Poběda o objemu 2 847 cm3, který díky kombinaci karburátoru a přeplňování nabízel výkon 105 koní při 4 000 otáček. Maximální rychlost dosažená s tímto vozem byla 191 km/h.
Během několika následujících let se pak "Torpedo GAZ" stal držitelem dvou nových rychlostních rekordů v tehdejším Sovětském svazu. Jeho nástupce, GAZ SG-3, přišel až v roce 1954. Pod jeho kapotou už však nebyl umístěný klasický spalovací motor, ale motor tryskový.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?