Japonské automobilky si v posledních dekádách osvojily pohon všech kol natolik, že jejich vozy patří k tomu nejlepšímu na světě. Víte ale, jak vypadalo první vozidlo, které se v Japonsku s tímto pohonem vyrábělo?
Od počátku třicátých let se Japonské císařství roztahovalo na nová území na západ od japonských ostrovů. Kromě Korejského poloostrova už Japonsko kolonizovalo i Mandžusko, region v současné době patřící Číně.
Jedním z poznatků japonské císařské armády ze západních bojišť byla nutnost malého, lehkého a rychlého vozu, schopného pohybovat se nenápadně na bojištích v rámci průzkumných misí. Žádné z vozidel používaných tehdejší armádou, sestávající ze zahraničních strojů a domácích civilních vozidel, však tohoto nebylo schopné. Na základě těchto požadavků v roce 1934 armáda požádala zbrojařskou divizi automobilky Toyota, aby ve spolupráci s Kurogane navrhla a vyráběla vhodné vozidlo.
Tokyu Kurogane, jedna z prvních japonských automobilek, měla v roce 1936 za sebou teprve necelých deset let zkušeností se stavbou nákladních tříkolek a traktorů. Jedním z modelů vyráběných v její Tokijské továrně byla i kopie tříkolky Harley-Davidson Servi-Car.
V roce 1936 tak začala sériová výroba vozu známého jako Typ 95, s logem Kurogane na přídí. To bylo mimochodem psané v japonském písmu Hiragana, což je pro lokální vozy nezvyklé, neboť už od počátku byla v Japonsku z kulturních důvodů pro označování automobilů vyhrazena pouze latinka. Kromě toho se na přídi skvěla i pěticípá hvězda císařské armády, symbolizující květ sakury.
Vůz se vyznačoval malými rozměry, jen 3.38 metrů na délku, s 18“ terénními pneumatikami v každém rohu, s karosérií téměř bez převisů. Ta se nabízela ve třech verzích, jako roadster pro dvě osoby, pick up a phaeton s dvoudveřovou karosérií s jedním párem dveří a stahovatelnou plátěnou střechou. Místa ale roadster ani phaeton příliš nenabídly, kromě dvou předních sedaček se mohl jeden voják posadit i na jednu uprostřed umístěnou sedačku v zadní části kabiny. Stejně tak Typ 95 nedisponoval ani žádnou formou brnění, některé však byly vybaveny kulomety.
Dvouválcový, vzduchem chlazený motor OHV o objemu 1.3 a později 1.4 litru dostával na zadní kola výkon 24 kW (32.6 koně), v případě potřeby se však dala zapojit i přední náprava. Tím se Kurogane Type 95 stal prvním sériově vyráběným osobním vozem s pohonem všech kol. Ten také vozu dodal jeho japonskou přezdívku Yonki, což znamená doslovně „čtyři síly“.
Vzduchem chlazený motor byl vybrán kvůli nedostatku čisté vody na bojištích severovýchodní Asie, a byl umístěn nad diferenciálem přední nápravy, aby byl vůz schopen průjezdů hlubšími brody. Pro lepší schopnosti v terénu byla ve předu rovnoběžníková náprava, vzadu pak listové pružiny.
Přibližně ve stejnou dobu mimochodem japonská armáda dostala k testování i prototyp většího vozu pro využití důstojníky. První Mitsubishi PX33 bylo vyrobeno ještě dva roky před Kurogane a stalo se tak prvním japonským vozem s pohonem 4x4, vyrobily se však nakonec jen čtyři kusy. V roce 1989 se kopie postavená na podvozku Mitsubishi Pajero dokonce zůčastnila a dokončila Rallye Paris Dakar.
Prvního bojového nasazení se Kurogane Type 95 dočkal v květnu 1939, kdy započala bitva u řeky Chalchyn, na území dnešního Mongolska. Tam se japonci setkali s vojsky Sovětského svazu a Mongolska a po čtyřech měsících bojů uznali porážku. Vozy Kurogane se však osvědčily a japonská armáda tak objednávala další. Dohromady bylo v letech 36-44 vyrobeno kolem 4700 kusů, které byly všechny použity ve válce v Tichomoří. Díky malým rozměrům se vozidlo vešlo do vojenského letadla Kokusai Ko-8 a bylo tak občas přepravováno na bojiště.
Po prohrané válce se Tokyu Kurogane zaměřilo na výrobu lehkých náklaďáků a dodávek. V 60. letech se firma stala součástí koncernu Nissan a později byla přejmenována na Nissan Machinery. Ta jako samostatná jednotka v rámci Nissanu vyvíjela až do roku 2006 motory využívané ve vozech Nissan.
V současné době se ví jen o čtyřech dochovaných vozech Kurogane Type 95. Jedno je v muzeu historických vozidel v Moskvě, v původním stavu bez renovace a další vlastní americký Redball Military Transport Club v Pennsylvánii. V Japonsku vlastní jeden kus muzeum automobilů v Ishikawě a druhý byl nalezen teprve v roce 2013 zapomenutý v garáži v Kyóto. Vzhledem ke stavu musel být tento kus z roku 1939 kompletně renovován, což se podařilo za pomoci veřejné sbírky, ve které bylo získáno téměř tři miliony korun. Část dílů potřebných k renovaci byla získána od ruských sběratelů vojenských předmětů a v roce 2016 byl vůz představen veřejnosti.
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.