Není žádným tajemstvím, že představitelé minulého režimu měli podstatně větší zájem o kvalitu života vlastního, než ostatních lidí. Onu slavnou Orwellovu frázi z Farmy zvířat „Všichni jsme si rovni, jen někteří jsou si rovnější," pak krásně podtrhuje Škoda VOS, tedy Vládní osobní speciál, který měl chránit životy vysoce postavených komunistických představitelů v tehdejším Československu i dalších zemích na východ i na západ.
Klement Gottwald, podobně jako další vrcholně postavení představitelé komunistického režimu, se sice oháněl dobrými úmysly, ovšem nejpodstatnější pro něj byla moc, o kterou se nechtěl nechat připravit. Ve starých limuzínách Daimler, které zdědil po prezidentu Benešovi, se však Gottwald necítil příliš bezpečně a tak si nechal postavit vůz, který mu měl zajistit bezpečí za všech okolností.
Koncem padesátých let tak vznikl požadavek na pancéřovaný speciál, na jehož stavbu měl dohlížet policejní generál Josef Pavel. Brzy však vyvstal problém, kterým byl nezájem automobilek se tohoto projektu ujmout - nikdo totiž nechtěl riskovat potíže, které by mohla způsobit například jen závada na stroji určeném tehdy nejmocnějším lidem v republice.
Konstrukcí Vládního osobního speciálu, podle některých obrněného speciálu, tak byl nakonec pověřen konstruktér Oldřich Meduna, který měl ty nejlepší předpoklady. Během svého života se totiž podílel na vývoji limuzín, těžkých náklaďáků a dokonce i tanků. Vzhledem k důležitosti úkolu pak dostal i štědrý rozpočet, který měl zajistit úspěch projektu.
Meduna využil během konstrukce VOSky řadu komponentů z různých společností. Například 5.2 litrový šestiválcový motor o výkonu cca 120 koní pocházel z nákladní Pragy a vyztužený žebřinový rám ze Škodovky - i proto je vůz nazýván Škoda VOS. Původně měl být vůz pancéřován zbytky z válečné produkce, ovšem ty se nakonec neosvědčily. V kladenské Poldi proto připravily zcela novou slitinu, která byla umístěna dokonce ve dvou vrstvách. Odolnost byla zvýšena i u skel, která měla úctyhodných 57 milimetrů.
Testy prvního prototypu údajně dopadly na výbornou, ovšem problém byl se vzhledem stroje, který byl zřejmě až příliš nápadný a nepohodlný - nikdo tou dobou ale nechtěl přiznat, že se rudí pohlaváři bojí o svůj život. Do výroby nové karoserie se tak pustily ve Vysokém Mýtě, kde nakonec vozu vtiskly poměrně líbivý vzhled.
Ani tím však peripetie s výrobou VOSky nekončily, tentokrát ovšem kvůli připomínkám manželek státníků. Kvůli rozměrnému pozadí Marty Gottwaldové musel být rozvor prodloužen o 100 mm, čehož prý konstruktéři dosáhli údajným rozříznutím vozu a nastavením všech potřebných komponent, včetně kardanu. Nic snadného to ale jistě nebylo.
Další připomínky pocházely od těhotné manželky Rudolfa Slánského, na kterou byl vůz příliš nepohodlný. Konstruktéři tak upravili zadní listová pera, čímž vozu dodali na komfortu. Na základě dalších připomínek pak byla sedadla čalouněna kůží a vyplněna kombinací filcu a peří, čímž bezesporu překonávala i prémiové vozy zahraničních automobilek. Na zimní časy pak byl interiér vybaven speciálními kožešinami, které si mohli státníci přehazovat přes nohy.
Vůz byl tedy bezpečný a snažil se nabídnout maximální komfort, ovšem jeho jízdní vlastnosti prý byly naprosto žalostné - a vlastně se ani nelze divit. Stroj se sice vyráběl ve dvou variantách pancéřování, kdy doprovodný vůz se slabší vrstvou pancíře vážil "jen" 3.6 tuny, ovšem vládní speciál s dvojitým pancéřováním se vyšplhal až na 4.5 tuny.
Dokonce i 5.2 litrový pragovácký šestiválec musel mít s tímhle kolosem co dělat, vždyť jeho spotřeba se měla pohybovat okolo 30 litrů na 100 kilometrů. Problém však byl s ovladatelností a brzděním. Jakkoliv bylo vzadu místa hodně, řidič se musel popasovat s nepříliš vhodnou ergonomií a obrovským volantem.
Problémy s brzdami vedly konstruktéry k objednávkám speciálního brzdového obložení ze zahraničí, neboť domácí zkrátka nevydrželo obrovskou zátěž. Speciální požadavky byly kladeny i na pneumatiky, které se vyráběly zakázkově přímo pro VOS. I přes všechnu snahu však byla jízda s VOSkou o život a nakonec byla její maximální rychlost omezena na 80 km/h. Svůj podíl na tom mělo zřejmě i prasknutí jedné z pneumatik za jízdy, které v Polsku poslalo maršála Rokossovského do příkopu.
Komunisté však měli a se zatajováním evidentních problémů bohaté zkušenosti, díky čemuž se VOSka podívala do celého světa. Kromě zemí v sovětské sféře vlivu se údajně pár kousků podívalo i na západ, kde dělaly společnost vysoce postaveným představitelům komunistických stran. Kromě Gottwalda a Rokossovského využívali služby VOSky údajně i Zápotocký, Enver Hoxha, Ču Te nebo Mao Ce-tung.
Zvláštní pozornost si ale zaslouží VOSka, kterou využívala rumunská představitelka komunistické strany Anna Pauker. Tato dáma, které se údajně přezdívalo "Stalin v sukni," si totiž nechala přestavět VOSku k provozu na kolejích. Váha upravené Škodovky se zvedla až na pět tuny, ovšem díky odstranění problémů s pneumatikami se podařilo dosáhnout maximální rychlosti až 115 km/h. Speciální VOSka v dosti žalostném stavu je nyní vystavena na nádraží Roşiori Nord.
Výroba VOSky byla ukončena v roce 1952 a za tu dobu se vyrobilo cca 107 kusů. Zahraniční pohlaváři postupně vyměňovaly stárnoucí Škodu za sovětské ZISy a Zily, zatím co v Československu byly určeny jen nejvýše postaveným osobám a zbytek pohlavárů si musel vystačit s Tatrovkami.
do dnešních dnů se dochovalo už jen pár exemplářů Škody VOS, přičemž většinu z nich naleznete v muzeích. Jeden exemplář vystavuje například Škoda Auto Muzeum, další by se měl časem objevit v muzeu ve Vysokém Mýtě a několik dalších kousků je rozeseto různě po světě, dokonce snad včetně Číny.
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?
Když jsem před pár měsíci vybíral auto, které vezmu na dovolenou do italských Alp, tak jsem zvažoval více kandidátů, ale nakonec padla volba na tento Superb. Po cca 1500 km v jednom týdnu se ukázalo, že šlo o vynikající volbu. Proč zrovna jsem si vybral tento model a kolik zvládne tento úsporný fešák ujet kilometrů na jedno natankování?
Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.
Mercedes-Benz oznámil prudký propad zisku za druhé čtvrtletí letošního roku. Automobilka přiznává, že hlavními důvody jsou dodatečná cla v USA a oslabující prodej v Číně. Kvůli tomu německý výrobce luxusních aut přehodnocuje svůj výhled tržeb na celý rok a očekává jejich výrazný pokles. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
S bezpečností dětí na cestách není radno experimentovat. Autosedačka je jedním z nejdůležitějších vybavení pro rodiče a výběr té pravé ovlivní ochranu vašich nejmenších během jízdy. Mezi mnoha značkami, které jsou na trhu autosedaček k mání, vynikají tři z nich – RÖMER, CYBEX a RECARO. Proč jsou mezi rodiči i odborníky v oblasti bezpečnosti tak oblíbené? Čtěte dál!
Elektrifikace postupuje a do měst se kromě velkých SUV začínají tlačit i elektromobily výrazně kompaktnějších rozměrů. Hyundai Inster je jedním z nich – čistě elektrický prcek, který vsází na originální design, užitečnou výbavu a kompaktní rozměry usnadňující městské jízdy. Dokáže však obstát i mimo městské prostředí? A jaká je jeho reálná konkurenceschopnost při ceně, která v našem případě přesáhla hranici 800 tisíc korun?